Adiktologická centra vnímají občané na Praze 8 jako problém
Návrh na vytvoření dvou adiktologických center (pomoc při řešení závislostí) na Praze 8, konktrétně na Libeňském ostrově a na Florenci – odmítají občané této městské části. Mají obavy, že to naruší život a bezpečí dospělých, ale především dětí a mládeže. Mimo to argumentují tím, že už nyní funguje na Praze 8 DROP IN a mobilní sanitka. Požadují koncepční řešení sítě center v Praze, a to včetně projednání s dotčenými městskými částmi. Návrh na zařazení tohoto bodu na program jednání však zastupitelé neschválili.
Výstavba Nové Dvory
Další problém – plánovaná masová výstavba na Praze 4 Nové Dvory. Místní obyvatelé nejsou proti výstavbě dostupného bydlení jako takové, jde jim však o rozsah a výšku nově stavěných domů. Odmítají také přesun čtyřproudé dálnice přes Jalodvorskou louku a žádají přeskupit nová sportoviště tak, aby nebyla vytvořena na úkor zeleně. Na závěr slíbil zodpovědný náměstek koordinovat návrh výstavby podle připomínek územní studie, zapracovat vyšší ochranu zeleně a prověřit kapacity škol a sportu.
Potíže s Rohanským mostem
Nespokojenost přetrvává i se změnami v souvislosti s Rohanským mostem. Na co konkrétně si občané stěžují? Nedostatečná veřejná debata, neplnění slibů daných občanům, nevypořádání připomínek. Návrh se neustále mění, před čtyřmi lety měl být most bez tramvají, pak s tramvajemi, nikdo nevyčíslil finanční a klimatické dopady, ohýbána je platná povodňová vyhláška. Hlukovou stěnu před obytnými domy považují obyvatelé za nemyslitelnou, upozorňují na znehodnocení jejich majetků a životů. Apel, aby se město staralo o své občany a ne o zahraniční developery, však vyzněl naprázdno. Návrh se na program pražského zastupitelstva nedostal, nezískal dostatečný počet hlasů.
Svoz tříděného odpadu znovu na tapetě
Román na pokračování – tak by se dalo nazvat toto téma opakovaně nadnášené k projednání. Nepořádek kolem košů na mnoha místech v centru, na sídlištích pak kolem kontejnerů na odpad směsný i tříděný. Na to všechno si obyvatelé metropole oprávněně stěžují. Přitom cena svozu směsného odpadu se navýšila na dvojnásobek. Důsledek je ten, že v některých lokalitách SVJ nechtějí takto zvýšenou cenu platit, snižují objemy nádob na směsný odpad a pytle občané házejí k tříděnému odpadu. Městské části musí následně řešit dodatečný úklid, co není zrovna levná záležitost. A to se ještě navyšuje počet obyvatel (a tím i odpadu) o do Prahy přicházející Ukrajince. Předkladatelům tak šlo o to, celopražsky rozjet diskuzi, jak se s touto záležitostí popasovat, vyměnit si zkušenosti, názory, možnosti řešení. Marně – bod schválen nebyl.
Rodiny s dětmi to nemají jednoduché
Nepochodila ani zastupitelka požadující řešit problémy rodin s dětmi s důrazem na samoživitelky. A že těch problémů je, s nimiž se musí denně potýkat! Zdražuje se vodné, stočné, svoz odpadu, elektřina, plyn, potraviny, vlastně všechno, co taková rodina nutně potřebuje. Zastupitelka navrhovala poskytnout finanční prostředky pro organizaci Women for Women, která se soustředí na pomoc se zajištěním školních obědů a bydlení pro potřebné rodiny s dětmi. Jak jinak, návrh neprošel do programu. KSČM vnímá těžkou situaci rodin s dětmi. Požadujeme však, aby se o své občany v prvé řadě postaral stát, město, městská část. Přehazování odpovědnosti na rodiny a různé neziskovky nepovažujeme za systémové řešení. Přitom zvlášť samoživitelky pomoc nutně potřebují. Sehnat bydlení je pro ně neřešitelná záležitost. Ubytovny a azylové domy určitě nejsou vhodné pro výchovu dětí. Nezřídka se přitom stává, že samoživitelky seženou peníze na nájem (často i za pomoci dávek), ale nemají ušetřeny desítky tisíc korun na kauci. Nemělo by to volené zastupitele v Praze zajímat?
Stěhování Technické správy komunikací (TSK)
Diskuze vzplanula i kolem dalšího návrhu (ani ten nakonec neprošel), a to je údajně nevýhodné přestěhování firmy stoprocentně financované z veřejných peněz (TSK), z budovy v majetku města v Řásnovce na Starém městě do soukromého pronájmu ve Stromovce na Praze 7. Podle informací, které v té souvislosti zazněly od opozičních zastupitelů, platila TSK měsíční nájem městu původně 134 tisíc korun, kdežto nyní má platit 2,3 milionu korun soukromníkovi. Představitelé TSK i vedení města odmítli sdělené informace a označili je za nepravdivé. Původní prostory prý byly nevyhovující, kapacity nedostatečné a tak nezbylo než se přestěhovat jinam. Výhodné to má být údajně i pro klienty, kteří budou moci vše vyřídit na jednom místě. Občan se v tom těžko vyzná. Pro jedny nevýhodná smlouva, pro druhé ušetření na nájmu a výhoda pro klienty. V každém případě před volbami tolik proklamovaná transparentnost mizí v nedohlednu a soukromý developer si mne ruce.
Pražská plynárenská
Další firma stoprocentně vlastněná městem, k níž nově přichází vlna 30 000 klientů z režimu dodavatele poslední instance (PDI). Jenže není nakoupen plyn a firma se dostala do finančních potíží. Podle požadavku EU musí být před příští topnou sezónou naplněny zásobníky alespoň z 80 %. Rada města proto navrhla schválit firmě 2 mld. půjčku plus garance na úvěry u bank ve výši 4 mld. korun. Dala se očekávat vzrušená diskuze a také se tak stalo. Během ní padla řada dotazů. Např. na co tak vysoká půjčka půjde a jak se bude vracet, zda hrozí, že město bude muset dát firmě další peníze, jak se v minulosti nakupovalo, jak se vyvíjela cena pro zákazníka ve srovnání s ostatními společnostmi. Na tomto místě zdůrazňuji, že se lidé opět prohnou, neboť dochází ke skokovému zdražení o 39 %! Nabízí se otázka, proč se Pražská plynárenská neobrátila na ERÚ s žádostí o regulaci ceny, ale také, jak pracovala dozorčí rada, do jaké míry byla vyhodnocena rizika změny managementu, k níž došlo zhruba před 1,5 rokem. Ten se musel narychlo se vším seznámit, sledovat vývoj cen na trhu, reagovat. Ukazuje se, že společnost vykázala za loňský rok v meziročním srovnání poloviční zisk a méně nakupovala plyn. Uznávám, že Pražskou plynárenskou je potřeba podržet, ale kdo ponese odpovědnost za současný stav? A jak bude tato odpovědnost vyvozena? V usnesení bod, který vyvození odpovědnosti navrhoval, pro jistotu přijat nebyl, co naopak prošlo, byl požadavek na provedení auditu ve společnosti, dvoumiliardový úvěr pro společnost a čtyřmiliardové garance na úvěry u bank.
Systém parkování odvozený od hodinového kreditu rezidenta
Že systém modrých zón, tak jak funguje, nebo spíše nefunguje, není zrovna přínosem pro rezidenty ani pro jejich návštěvníky, to je zřejmé. Hledat cesty, jak ho změnit, to bylo předmětem další diskuze na dubnovém zastupitelstvu. Jedním z navrhovaných řešení je systém kreditů, např. 100 - 120 hodin zdarma každý rok, které by mohl rezident využívat pro návštěvy (osobní, řemeslníky apod.). Zastupitelé se shodli na potřebě širší debaty, ke které budou přizváni zástupci městských částí, přičemž červnové zastupitelstvo by výsledky tohoto jednání mělo projednat.