I letos jsme se 9. května sešli na Čestném pohřebišti rudoarmějců, abychom vzpomenuli těch, kteří nás osvobodili. Tento den tomu bylo 77 let, kdy do stále bojující Prahy přijela v pětačtyřicátém Rudá armáda, aby dokončila svůj boj proti německému nacismu, aby dokončila boj za mír.
Bilance této války je hrozivá: Stála téměř 60 milionů životů. Během těch šesti strašných let vyvraždili němečtí nacisté šest milionů Poláků, zabili každého desátého Jugoslávce, o život přišlo 650 000 Francouzů, 628 000 Řeků, 360 000 Čechů a Slováků. Největší oběti přinesl Sovětský svaz - 27 milionů mužů, žen a dětí se nedočkalo míru. A kolik hrdinů padlo v bojích za svobodu i v posledních okamžicích války. Při osvobozování Československa padly tisíce Rumunů, Poláků, Bulharů, Francouzů, 180 amerických vojáků, 144 000 rudoarmějců, z toho 500 při osvobozování Prahy.
Během májových dnů chodíme k hrobům a pomníčkům rozesetých po celé naší zemi. Každý by se měl s pokorou hluboce poklonit těm, kteří obětovali svůj život za naši svobodu. Přesto se najdou lidé zaslepení nenávistí, kteří boří pomníky rudoarmějců, přejmenovávají ulice a náměstí nesoucí jejich jména, odstraňují pamětní desky. Svého návratu se nedočkala ani pamětní deska na Staroměstské radnici odhalená po válce prezidentem Benešem vyjadřující vděčnost Pražanů 1. ukrajinskému frontu Rudé armády pod velením maršála Koněva za osvobození Prahy. Součástí tehdy bylo i udělení čestného občanství hlavního města právě maršálu Koněvovi. Současný primátor Hřib mu dnes navrhl a Rada hl. m. Prahy schválila čestné občanství odejmout. Chová se tak stejně podle jako poslanec a starosta Prahy 6 Kolář, jenž nechal sochu maršála Koněva odstranit, aby vzápětí další z politických trpaslíků z Řeporyj nechal instalovat pomník zrádcům vlasovcům.
Nenávist srší také od vládních představitelů, kteří mají dnes plná ústa odsuzujících válku na Ukrajině, ale když 2. května 2014 vraždili a upalovali zaživa ukrajinští fašisté občany Oděsy, neřekli půl slova. Naopak. Mnozí ještě jezdili podpořit Majdan a vyzdvihovali ho jako vzor. Mlčeli, když fašistickému vraždění podléhali obyvatelé Doněcké a Luhanské republiky. Zavírali oči, když byla bombardována Jugoslávie, neozvali proti napadení Iráku, proti válce v Sýrii, Libyi, v Jemenu. Mluví o míru, ale posílají zbraně do nejrizikovějších míst. Dál přilévají olej do ohně, dál eskalují napětí. Namísto zklidnění situace a hledání mírových řešení chystají další provokaci. Smlouva s USA, která má umožnit vznik cizí vojenské základny na území České republiky, je rozbuškou, jež z nás dělá terč a vede k ohrožení světového míru. Tato vláda zrazuje svůj lid, umlčuje pravdu a trestá ty, kdo vysloví jiný názor.
Chlapci s rudou hvězdičkou na čepici, kteří nejen v našem hlavním městě spí svůj věčný spánek, bojovali za mír a lepší svět bez válek. Bojovali za to, abychom my mohli žít. My, ale paradoxně i ti, kteří 77 let poté, co nám rudoarmějci přivezli svobodu, bezostyšně plivají na jejich památku a odkaz. Tito současní politici si zasluhují opovržení každého slušného člověka. Rudoarmějci, kteří 9. května 1945 přijeli do Prahy, zde dobojovali svůj poslední boj a položili tady svůj život, si naopak zaslouží naši hlubokou úctu a vděčnost.
Fotogalerie
