Novela zákona o pedagogických pracovnících prošla sněmovnou. KSČM nesouhlasí s možností, kterou obsahuje, a to že budou moci na základních a středních školách učit i absolventi jakéhokoliv magisterského oboru, tedy i bez pedagogického vzdělání. Proti snahám ustupovat od magisterského pedagogického vzdělání KSČM vždy ostře vystupovala a varovala před negativními dopady na kvalitu vzdělání v případě takového rozvolnění.
Učitelská profese je velmi náročná a zodpovědná. Zasluhuje si kvalitní a komplexní přípravu, kterou poskytují pedagogické fakulty a další vysoké školy zaměřené na přípravu budoucích učitelů. Tato příprava se zaměřuje nejen na odborné znalosti vybraných učebních předmětů, ale také na vědomosti z oboru psychologie daného věku, z didaktiky a metodiky. Seznamuje s nejrůznějšími metodami a formami práce s žáky, se způsoby jejich hodnocení. Postupně, pod dohledem vysokoškolských učitelů a učitelů z terénu získávají studenti poznatky z konané praxe, během které se učí učit, tedy předávat učivo tak, aby mu žáci rozuměli a aby získali jejich zájem. Pedagogické studium připravuje na hodiny, na jednání s rodiči a s poradenskými zařízeními.
Nesmírně důležitou součástí studia jsou základy speciální pedagogiky. Složení žáků ve třídách je velmi rozmanité (díky i nepovedené inkluzi) a každé z dětí si zaslouží individuální přístup. Není jednoduché rozpoznat některé specifické poruchy učení a chování a další odlišnosti a dokázat zvolit správný přístup a metody. Vysokoškolský absolvent, byť magisterského stupně, ale bez výše uvedených pedagogických a psychologických kompetencí, může nechtěně způsobit velké škody. Proto s tímto návrhem, který degraduje učitelské povolání a ohrožuje kvalitu vzdělávání, nikdy nemůžeme souhlasit a komunističtí poslanci to také jasně ve sněmovně vyjádřili svým vystoupením i hlasováním.
Pokud Senát, kam nyní novela směřuje, navrhne tento paragraf vypustit, KSČM je připravena to podpořit. Co lze hodnotit na novele zákona o pedagogických pracovnících naopak velmi kladně, je to, že byl schválen pozměňovací návrh, kterým je dáno, že poměr učitelských platů k průměrné mzdě bude stanoven zákonem.
Platy by se tak, přes nesouhlas ministra školství Roberta Plagy (za ANO), měly od roku 2023 zvyšovat minimálně na 130 % průměrné mzdy. K tomu mají učitelé dostat příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku za výuku přesčas a příplatek za specializované činnosti ve výši 1 000 až 2 000 korun. Mezi pedagogické pracovníky jsou zařazeni školští logopedi, sociální pedagogové, školní speciální pedagogové a školní psychologové. O tyto změny KSČM řadu let usilovala, a proto také její poslanci při závěrečném hlasování novelu podpořili.
Uvedené návrhy by měly vést ke zkvalitnění výuky na školách, zlepšení pracovních podmínek pedagogů a k platové jistotě. Skončilo by každoroční nedůstojné handrkování o platy učitelů při projednávání státního rozpočtu. Tuto změnu také podpořily, mimo jiné, i školské odbory. Mohla by přilákat větší množství absolventů pedagogických fakult a dalších vysokých škol s pedagogickým zaměřením do škol. Pak by (ne)učitelé bez pedagogického vzdělání nebyli na školách zapotřebí.