Přestřelky při projednávání programu covid nezastavil
Na ohleduplnost a věcnost jednání vzhledem ke stávající koronavirové situaci apelovala jedna ze zastupitelek na čtvrtečním jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy. Marně. Dobu jednání prodlužovali mnozí zastupitelé koaličních i opozičních stran, kteří vystupovali očividně jen proto, aby se patřičně zviditelnili či navzájem napadali. Do programu, jak už to bývá zvykem, se nedostal žádný opoziční návrh. Přitom mnohé by si projednání zasluhovaly. Například časové prodlevy při rozhodování o významných rekonstrukcích, což stojí daňové poplatníky desítky milionů korun ročně. Třeba rekonstrukce Staroměstské tržnice nebo hotelu Opatov, který je už deset let vybydlený a chátrá. Nedostalo se ani na projednání otázky údržby chodníků. Přitom téměř pět let probíhá debata mezi městskými částmi, hlavním městem, dopravním podnikem a dalšími organizacemi, kdo je vlastně za údržbu v tom kterém místě zodpovědný. Ani pro záměr vydiskutovat si způsob komunikace mezi MČ a městem, pokud jde o dopravní uzávěry, nezvedlo ruku dost zastupitelů. Na jejich nezájem doplatí obyvatelé i návštěvníci Prahy, chodci i řidiči, přeskakující rozbourané chodníky a objíždějící rozkopané ulice. Že tyto body do programu schváleny nebyly, však není nic překvapujícího ani nového. Vyprávět bychom o tom mohli jako bývalí zastupitelé za KSČM. Pro naše věcné návrhy, jejich cílem bylo řešit problémy lidí žijících v Praze, koaliční strany ruku nikdy nezvedly. Ať už byla ve vedení města strana ODS, ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL či jiní. Teď se mnozí z nich rozčilují, že se s nimi parta pirátů a spol., zaklínající se transparentností a zájmem komunikovat a spolupracovat, jedná stejně.
Muchova epopej v Praze či Moravském Krumlově?
Starosta Moravského Krumlova zná své pražské „pappenheimské“. Proto se zřejmě na jednání zastupitelstva dostavil osobně. Jan Wolf (TOP 09 a STAN-Spojené síly pro Prahu) totiž navrhnul revokaci usnesení schváleného před rokem, podle něhož bude Muchova epopej zapůjčena na pět let Moravskému Krumlovu. Starosta vysvětlil, že na základě této smlouvy upravují prostory tak, aby vyhovovaly zapůjčenému dílu Alfonse Muchy. Do těchto úprav vložili 53 milionů. V listopadu má proběhnout zkušební provoz pod dohledem ředitelky Národní galerie v Praze a dalších odborníků. Znejistění rok po schválení zápůjčky, v momentě, kdy se má začít vyjednávat o převozu, by nesvědčilo zrovna o serióznosti pražských partnerů. Nutno dodat, že Wolf se svým návrhem zvrátit stěhování epopeje neuspěl.
Vykrucování Hřiba a dopady covidu
Na krizi v cestovním ruchu z důvodu koronavirové krize tvrdě doplácejí podnikatelé a jejich zaměstnanci. Proto se znovu projednávala možnost podpory ze strany města. Propad obsazenosti hotelů, kritická situace průvodců a zaměstnanců v restauracích, to vše povede ke ztrátám pracovních míst, k propadu značného množství lidí do chudoby. Jen v cestovním ruchu se tato hrozba týká 36 tisíc lidí. Primátor Zdeněk Hřib (piráti) byl proto vyzýván k jednání s vládou a k větší aktivitě. Jak je ovšem známo, komunikace není zrovna silnou stránkou pražského primátora. Zastupitelé se tedy shodli na vytvoření pracovní skupiny.
Územní změny jedna za druhou
Náměstek Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN-Spojené síly pro Prahu), bývalý ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), nezahálí. Zastupitelstvo co zastupitelstvo předkládá změny územního plánu jak na běžícím pásu. Tuto salámovou metodu jsme jako zastupitelé
KSČM vždy kritizovali. V nepřehledné spleti změn se lehce skryje kdeco. I tentokrát se mezi množstvím návrhů objevila snaha upřednostnit zájem stavět nad ochranou životního prostředí. Jednalo se o rozšiřování zástavby do unikátní přírodní rezervace, jednoho z nejvýznamnějších přírodních celků uprostřed velkoměsta, do Prokopského údolí. Naštěstí tato změna neprošla. Otázka však je, zda nebude znovu a znovu předkládána, dokud ji zastupitelé neschválí.
Tanečky kolem Malešického zámku
Zámek rekonstruovat, následně svěřit městské organizaci Centrum sociálních služeb Praha a vytvořit zde denní centrum, které bude zajišťovat služby pro lidi bez domova. Vzniknout má i noclehárna pro maximálně 30 osob, v další části pak komunitní centrum. S tímto návrhem přišla na jednání zastupitelstva radní Milena Johnová (Praha sobě). Přes protesty zástupců Prahy 10, kteří kritizovali to, že s nimi nebylo jednáno, byl návrh nakonec schválen. Jako zastupitelé KSČM jsme se otázce bezdomovectví intenzivně věnovali. Není možné nechávat lidi, kteří se do této situace mnohdy nedostali vlastní vinou, bez pomoci. Každý rok umírají lidé bez domova v pražských ulicích, nemocnice a zdravotní střediska je mnohdy odmítají přijmout a ošetřit, lidé se od nich odvrací. Vždy jsme proto usilovali, aby se této otázce město patřičně věnovalo. Aby zaměřilo také na prevenci, aby se lidé na ulici vůbec neocitli, aby se zabývalo bytovou otázkou v hlavním městě a sociální situací rodin. Zřizování center a nocleháren neřeší příčiny bezdomovectví, ty v kapitalismu ani vyřešeny být nemohou. Ale to neznamená, že těmto lidem nepomůžeme, proto je dobře, že centrum vznikne.
Palčivý problém bydlení
Výstavba vázne, byty nejsou, ceny bydlení stoupají do závratných výšek. Přitom se s byty kšeftuje, kvete byznys jménem Airbnb, developeři staví luxusní byty, které zejí prázdnotou, protože na ně lidé nemají peníze, tisíce prázdných objektů v naší metropoli, kde by se dalo bydlet, chátrají. Taková je situace v Praze. Na program říjnového zastupitelstva byl předložen a schválen záměr města vyhlásit veřejnou soutěž na nákup objektů k ubytování osob v sociální nouzi a lidí z řad podporovaných profesí. Mělo by se jednat o bytové domy, ubytovny, hotely, hostely, kde by měly být vybudovány pokoje pro cca 500 osob. Záměr jistě chvályhodný, ale problémy s bydlením mají tisíce rodin i jednotlivců, mladí, kteří si chtějí založit rodinu, nízko a středně příjmoví, rodiny s dětmi, samoživitelky, senioři. Ještě že tu máme tolik zesměšňované „králíkárny“ z dob socialismu.