Kvůli karanténě primátora Hřiba, jeho náměstků a radních muselo být červnové jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy odloženo na počátek prázdnin. Že by ovšem prázdninová atmosféra zklidnila pražskou politickou scénu, o tom nemůže být řeč.
Koalice – opozice, hádají se všichni
Jednání červencového pražského zastupitelstva začalo jako vždy bouřlivými dohady o programu. I tentokrát jsme za KSČM byli přítomni, přestože jsme do zastupitelstva zvoleni nebyli, takže jsme měli možnost sledovat přestřelky a vzájemné útoky a napadání mezi jednotlivými politickými kluby. Je v podstatě jedno, zda se jedná o zastupitele koaliční či opoziční, hádají se všichni. Na nestranného pozorovatele to však musí jednoznačně působit jako snaha o zviditelňování se za každou cenu, přebíjení politického soka délkou vystupování a ostřejšími výrazy a urážkami, prostě politická kultura a věcné argumenty abys pohledal.
Bydlení už není pro piráty prioritou
Předvolební sliby odvál čas, stejně jaké priority zanesené do programového prohlášení této povedené koalice. A tak se na program jednání nedostalo to, co Pražany pálí nejvíce, a to je bydlení. V tomto případě bydlení družstevní.
Ale ani městské byty, kterých na území hlavního města zůstalo po nezodpovědné privatizaci bytového fondu minimum, nebude sloužit těm nejpotřebnějším. Rada hl. m. totiž rozhodla o až trojnásobném zvýšení nájmů v těchto bytech, které mají zajistit dostupnost bydlení rodinám s dětmi, samoživitelkám, seniorům, osobám zdravotně postiženým, zaměstnancům profesí důležitých pro město. Hazarduje tak s lidskými osudy, navíc v době, kdy řada z nich přišla v době koronavirové krize o nemalou část svých příjmů, zadlužila se a dostala se do exekuce. Na mou interpelaci a požadavek nápravy, reagoval radní zodpovědný za bydlení Adam Zábranský (Piráti) arogantně bez zjevné chuti něco na koaličním rozhodnutí měnit.
Airbnb – ne sdílené bydlení, ale výnosný byznys
Alespoň tento problém, kdy jsou skupovány celé bytové bloky pro krátkodobá ubytovávání turistů za účelem zisku bez jakýchkoli pravidel má Praha zájem řešit. Předkládá proto v rámci zákonodárné iniciativy návrh novely živnostenského zákona, která by samosprávám umožnila Airbnb regulovat. Krátkodobé ubytování zprostředkované internetovými platformami se totiž stalo výnosným byznysem, kdy byty i celé domy v podstatě slouží jako penziony či hotely, avšak bez toho, aby byly kolaudovány jako ubytovací zařízení se všemi požadavky na takováto zařízení kladenými. Pokud bude novela schválena, budou moci obce stanovit podmínky, za jakých bude možné tyto služby poskytovat, určit období se zákazem tohoto podnikání a omezit počet současně ubytovaných osob nebo určit maximální počet dní v roce.
Muzeum zapomnění
Místo bydlení se zastupitelé věnovali například tomu, kde bude sídlit Muzeum paměti 20. století, které zahájilo činnost začátkem tohoto roku. Už teď je jasné, že se jedná spíš o Muzeum zapomnění. Těžko od koaličního slepence pod vedením pirátského Hřiba můžeme očekávat, že tato instituce bude připomínat úspěchy období socialismu. Už vidím, jak zastupitelé za piráty, TOP 09-STAN-KDU-ČSL-Spojené síly pro Prahu, Prahu sobě přestříhává pásku k sekci, která objasňuje současníkům, že před listopadem 89 byla u nás mohutná bytová výstavba, lidé dostávali byty zdarma, nájmy byly minimální a bezdomovectví neexistovalo. I taková sekce s názvem „Úspěchy socialistického zdravotnictví“ by byla pro současné návštěvníky určitě zajímavá. Žádné sbírky pro ty, kdo potřebovali operaci, potřebnou zdravotní péči, včetně léků, zajišťoval stát pro každého, kdo to potřeboval. Těch
oddělení muzea paměti by bylo pochopitelně mnohem víc. Zahrnovaly by vysokou kvalitu vzdělávání, dostupnost kultury a volnočasových aktivit, zemědělskou soběstačnost a zdravé potraviny, světoznámý průmysl a mnoho dalších. Toho se však v době masivního přepisování historie určitě nedočkáme. Jeho smyslem má být „zachovat historickou paměť o totalitních režimech na českém území ve 20. století, a to zejména pro mladší generaci“.
Velký strahovský stadion a jeho budoucnost
Dočkali jsme se však rozhodnutí zastupitelů HMP o tom, kde bude sídlit. Předsedkyně správní rady muzea a současná radní Hana Marvanová předložila návrh, aby stálá expozice a Institut Paměti národa, který spadá pod Post Bellum, měly své sídlo na místě severních, východních a jižních tribun Velkého strahovského stadionu. Po dobu jejich rekonstrukce pak v Domě pážat na Hradčanech. Jakou budoucnost čeká dějiště celostátních spartakiád, tedy Velký strahovský stadion s plochou téměř 90 tisíc m2, který je od roku 2003 národní kulturní památkou, tribuny, na jejichž vzniku se podíleli slavní architekti od roku 1926 a jež pojmou čtvrt milionu diváků, zůstává ve hvězdách. O osud tohoto největšího uceleného sportovního areálu v Praze jsme se opakovaně zajímali jako komunističtí zastupitelé v ZHMP na zasedáních i v rámci interpelací v minulém volebním období. Dodnes za zchátralý stav nenese nikdo zodpovědnost.
Marné snahy Jiřího Pospíšila (TOP 09)
Jednalo se opět o Mariánský sloup, který už byl jako symbol ponížení českého národa a násilné rekatolizace v pobělohorské době, přes odpor náš i řady dalších subjektů i jednotlivců, na Staroměstské náměstí v blízkosti pomníku Mistra Jana Husa i bývalého popraviště 27 českých pánů dosazen. Přesněji řečeno ne Mariánský sloup, ale jeho nepodařená napodobenina. Zároveň bylo stanoveno, že Společnost pro obnovu mariánského sloupu musí platit Technické správě komunikací milionové nájemné za zábor městských pozemků na Staroměstském náměstí. Pospíšil žádal, aby bylo toto nájemné společnosti odpuštěno. Nepochodil. Pro zrušení nájemného hlasovalo jen 9 z celkového počtu 65 zastupitelů (mnozí z nich už ovšem dlouhé jednání zastupitelstva opustili).