Zastupitelé hlavního města Prahy projednávali tento čtvrtek na svém zasedání, odděleni plexisklovými tabulemi, řadu tisků. Zabývali se situací v hlavním městě v souvislosti s koronavirovou krizí a jejím řešením, revitalizací Malostranského náměstí, uzavírkou Smetanova nábřeží, řadou změn územního plánu a také problematikou bydlení. Bohužel neprošel návrh, aby došlo v souvislosti se snížením DPH o 5 % k odpovídajícímu snížení cen vodného a stočného. Přitom bydlení a náklady s ním spojené patří v metropoli k problémům číslo jedna. Jak se ukázalo i při tomto květnovém jednání, ne vždy způsob jeho řešení ze strany pražské radnice odpovídá potřebám lidí. Mnohdy spíš vyhovuje chuti developerů mít co největší zisk. Nelze se pak divit občanům, že proti záměrům, které jim nepomohou, naopak, zhoršují stávající bydlení, hlasitě prostestují. To se stalo i v případě zástavby areálu SK Prosek. Plán výstavby na části sportoviště na pomezí Proseku a Letňan bezesporu životní prostředí dané oblasti zhorší. Dojde zde k zahuštění zástavby, úbytku zeleně, zkomplikuje se už tak špatná dopravní situace a dojde k likvidaci sportovního hřiště. Jsem zvědavá, jak se s tím náměstek Hlaváček, pověřený vyřízením petice, popasuje. Jako zastupitelé KSČM jsme v zastupitelstvu vždy kritizovali tento způsob vyřizování petic. Co je to za demokracii, kterou se vedení města pořád ohání? Při projednávání petic nechají občany vypovídat, někteří zastupitelé si je vyslechnou, další odkráčejí mimo sál a pak jen společně odmávají, že někdo z rady záležitost s petenty vyřídí. Přece musí rozhodnout a konat zastupitelé na svém jednání, když už je občané žádají o pomoc. Zavedená praxe je formální záležitost, která nikomu nepomůže.
S problematikou bydlení souvisí i záměr zřídit developerská společnost jako městskou organizaci. Vykročit tímto směrem považuji za správné. V Praze je běžné, že všelijaké soukromé developerské společnosti diktují městu a výstavbu podřizují svému zisku. Staví to, co je pro ně rentabilní, a co je pro ně finančně nevýhodné, přenechají obci. Výsledkem je, že chybí byty pro běžné občany a luxusní byty zůstávají prázdné, protože na ně lidi nemají. Vázne občanská vybavenost, chybí mateřské školy, služby, domovy s pečovatelskou službou. Jak houby po dešti se rozrůstají kanceláře, na okraji Prahy zas velkosklady hyzdící krajinu. Místo úrodné půdy beton, místo zeleně zástavby, zahušťování sídlišť bez ohledu na životní prostředí, dopravu, bezpečnost. Takže ano, pokud budou rozumně nastavené podmínky a pravidla a zajištěna dostatečná kontrola, může městská developerská firma pomoci k řešení potřeb hlavního města.
Zastupitelé projednali také návrh na poskytnutí dotací hl. m. Prahy vlastníkům památkově významných objektů v roce 2020. To, že se město musí starat o památky na svém území, je samozřejmé. Bohužel ne vždy tak činí. Stačí se projít po Praze. Na mnoha místech chátrají domy a další stavby a nikdo se o ně nestará. Pozornost radních, ale i médií si vyslouží pouze v případě, že se do těchto objektů nastěhují squatteři. Pak teprve někdo začne konat. Často ovšem už bývá pozdě. Objekty jsou zchátralé, ohrožují bezpečnost, hyzdí město. Bývají však často na lukrativních pozemcích. Takže výsledkem je, že se dostaví statik, určí stavbu ke zbourání a pozemek je volný pro ty, kdo už jsou připraveni vytřískat z toho pro svůj zisk. Je ostudné, že se město tak málo stará o svěřený majetek. Doufám proto, že schválené dotace budou vynaloženy efektivně. Jen nechápu, proč se tyto veřejné prostředky dávají také na objekty, které jsou v majetku církví. Copak církve dostaly darem z veřejných peněz a z majetku nás všech málo? Ty by se snad měly o svůj majetek teď postarat samy, a pokud to nedokážou, ať ho vrátí státu.
Zastupitelé se zabývali také návrhem na revokaci usnesení k prodeji bytových domů, kde bylo navrženo navýšení ceny pro kupující z důvodu časové prodlevy. Toto však nakonec nebylo schváleno. Je jasné, že hlavní příčinou současných problémů s bydlením, je skutečnost, že se rozprodala většina bytového fondu, že se v potřebné míře nové byty nestaví a pak pochopitelně výše nákladů na bydlení. Kam se podíváme, tam je drahota a chybí byty pro potřebné. Chybí malometrážní byty pro seniory, startovací pro mladé lidi, byty pro rodiny s dětmi, ale také pro profese, které jsou důležité pro město – pro zdravotníky, hasiče, policisty, učitele, sociální pracovníky. Na druhou stranu, pokud byla někde zahájena privatizace a lidé se připravili na koupi svého bytu, založili bytové družstvo, vzali si půjčky, hypotéky, často prodali chatu či auto, aby získali potřebné obnosy, tak by se měl prodej těchto bytů dokončit podle schválených pravidel i ceny. To, že došlo k časové prodlevě, protože bylo nutné vypořádat se se situací, kdy některé z bytů byly obsazeny neoprávněně, není vina ostatních nájemníků. A argumentovat tím, že se za tu dobu změnil realitní trh a zvýšily se ceny bytů a nájmy, a proto se musí zvýšit již stanovená cena prodávaných bytů z 21 390 000 Kč na 51 228 000 Kč, no to snad nemyslí část stávající pražské koalice vážně. Jak už jsem uvedla, je dobře, že předložený návrh nebyl schválen a dříve schválené podmínky tak budou zachovány.
Zastupitelé se věnovali i aktualizaci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města pro období 2019 - 2021. Je to velmi důležitý dokument, který určuje strategii v oblasti podpory sociálních služeb pro obyvatele hlavního města na stanovené období. Kromě jiného musí reagovat na postupné stárnutí obyvatelstva, na problémy zdravotně postižených, na potřeby neúplných rodin, na chudobu. V roce 2017 bylo na území hlavního města zhruba 90 000 osob, které byly v exekuci, z toho cca 7 500 osob ve věku nad 65 let. Je tady také nejvyšší podíl lidí s více exekucemi, těch je 58 500. V Praze je i vysoký počet osob bez přístřeší a osob závislých na drogách, ale i vyšší podíl cizinců (16 %) z celkového počtu obyvatel Prahy, oproti republikovému podílovému průměru 4 %. Je tedy nutné nastavit systém tak, aby odrážel základní trendy a specifika hlavního a rozumím tomu, že to není jednoduché. Většinou totiž nejde o řešení příčin současného stavu, ten je v stávajícím kapitalistickém režimu, jde o pouhé zmírnění negativních dopadů.