Pokrytectví pod heslem „Pravda a láska“

13. 6. 2019

„Pravda a láska“ – dávno zprofanované heslo, jímž se ohánějí ti, kteří nejvíc lžou a vyvolávají nenávist. Bez uzardění poplivávají minulost a život předchozích generací, když vyrážejí pro potlesk za svá nestydatá slova na Sudetoněmecké sněmy. Stejně odsouzeníhodná je bývalá vláda, která na tyto srazy oficiálně vyslala své ministry. Herman, Bělobrádek, Marksová i Sobotka by se měli stydět. Další pravdoláskaři neváhali podpořit ukrajinský Majdan. Považuji za skandál, když po návratu organizovali v Praze demonstrace s názvem „Pražský Majdan“, evokující jejich zřejmé nadšení pro ukrajinský fašismus. Schwarzenberg, bývalý primátor Hudeček a další následovníci svého velkého vzoru v krátkých kalhotách, jenž velebil „humanitární“ bombardování Jugoslávie, byli a jsou však očividně na toto šíření nenávisti pyšní. Je zřejmé, že lži o minulosti i současnosti je hlavním programem těchto stran a politiků. Jejich modlou jsou vrazi, které vyznamenávají, jejich terčem hrdinové a skutečné osobnosti jako je Fučík, Gottwald, ti, kdo na hranicích střežili naši zem či bojovali proti fašismu. Monstrózně oslavují americké vojáky, zamlčují rozhodující úlohu Rudé armády. A nyní jsme svědky další útoku. Po městské části Praha 6, která prosadila doplňující tabulku na sochu Maršála Koněva, který vedl 1. ukrajinský front při osvobozování Prahy, v úsilí o snížení role Rudé armády pokračuje radnice městské části Praha 3. Ta hodlá zpracovat dokument, který má zhodnotit jeho roli v české historii v letech 1945 a 1968 či v maďarském povstání 1956. Starosta Jiří Ptáček (TOP 09/STAN) to zdůvodňuje žádostí skupiny občanů, kterým vadí „temná historie“ Koněva a nelíbí se jim pojmenování ulice po něm. Nevím, o jaké občany jde (a jestli vůbec existují), ale vím jedno. Pokud by nebylo Rudé armády, pokud by nebylo tisíců a tisíců rudoarmějců, kteří položili své životy při osvobozování Československa, včetně Prahy, nebyli by tady oni ani my. Přestaňte proto urážet tyto hrdiny, nesaháte jim ani po paty.

Autor: 
Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha
Zdroj: 
KV KSČM Praha