Falešná záře nad Prahou

30. 12. 2018

„Praha svobodná aneb 30 let od Sametové revoluce“ to je název pražského novoročního ohňostroje, za který pražská koalice (Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu = TOP 09, STAN a KDU-ČSL), zaklínající se transparentností a šetřením městské kasy, zaplatí rekordních 1,7 milionu korun bez DPH. Ale co by vedení města neobětovalo pro to, aby si každý obyvatel města patřičně uvědomil, jak skvěle a svobodně si nyní žije. Ohňostroj je proto pojat jako retrospektivní vyprávění otce, který sděluje své osobní zážitky a zkušenosti z té doby své desetileté dceři. Pro případ, kdyby to snad nějaký nevzdělanec nechtěl pochopit, předkládají radní s pirátským kormidelníkem v čele polopatické vysvětlení hlavní myšlenky tohoto téměř jedenáctiminutového ohňostroje formou pěti tematických obrazů. Ty mají znázorňovat jednotlivé etapy zapeklité cesty k vysněné svobodě v roce 1989. A aby politické školení Pražanů bylo úplné, jsou tyto obrazy pojmenovány Motlitba, Holé ruce, Jednota, Zakázané ovoce a Svoboda. Po pravdě musím uznat, že jsou to právě tyto názvy obrazů, které ve mně vyvolávají skutečně představy toho, jak se život, nejen v Praze, za těch 30 oslavovaných let změnil. 

Obraz první - „Motlitba“: Modlitba těch, kteří díky současnému režimu spadli na samé dno a bojují o přežití. Modlitba lidí, kteří spí pod mostem a umrzají v ulicích měst. Modlitba žebráků, kteří za deště či v mrazu klečí na chodníku s nataženou rukou a prosí kolemjdoucí o drobné. 

Obraz druhý – „Holé ruce“: Obraz těch, kteří celý život poctivě pracovali a vytvářeli hodnoty, aby je sametoví gauneři mohli rozkrást. Obraz lidí, kteří živoří, protože na sklonku života mají důchod, který jim nestačí na zaplacení nájmu, léků a základních životních potřeb (přidání pár stovek při současném zdražování např. nákladů na bydlení, je opravdu nevytrhne). Holé ruce lidí, kteří přišli o práci či mají minimální mzdu. Holé ruce těch, kteří se zadlužují, protože jim příjem nestačí k přežití, zatímco vychytralí exekutoři si na jejich úkor mastí kapsy. 

Obraz třetí – „Jednota“: Falešná jednota zaprodanců, kteří se semkli v korupčních aférách, v rozkrádání a rozprodávání republiky. Falešná jednota prodejných politiků spřáhnutých s nenasytnou církví či se paktující se Sudetoněmeckým landsmanšaftem a NATO. Na druhou stranu nadějná jednota lidí, kteří budou bojovat za lepší spravedlivější řád, kde nebudou chudí a bohatí. 

Obraz čtvrtý – „Zakázané ovoce“: Zakázaným ovocem je právo na objektivní informace veřejnoprávních médií. Zakázaným ovocem je pravdivý výklad historie, rozvoj kritického myšlení. Zakázaným ovocem je mít vlastní názor a neskandovat ve zmanipulovaném davu. Zakázaným ovocem je postavit se zločinné podstatě kapitalistického režimu, založené na bídě, hladu, odírání člověka člověkem a válkách. 

Obraz pátý – „Svoboda“: Svoboda jedněch, to je krást, lhát, manipulovat, šířit nenávist, žít na úkor ostatních. Svoboda druhých dovolávat se, stěžovat si, říkat si, co chci, ale je to houby platné. Svoboda zajít si do obchodů narvaných zbožím, ale s prázdnou kapsou. Svoboda vycestovat, ale za co, když není ani na dovolenou tuzemskou. Svoboda vzepřít se ponižujícím pracovním podmínkám ve firmě a následně svobodně bloumat ulicemi bez práce a prostředků. 

Dozví se desetiletá dcerka ve vyprávění svého fiktivního otce za zvuku a světel bombastického předraženého pražského ohňostroje pod názvem „Praha svobodná aneb 30 let od Sametové revoluce“, jaké jsou skutečné pravdivé obrazy našeho života?

Autor: 
Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha
Zdroj: 
KV KSČM Praha