Březnové zastupitelstvo výjimečně netrvalo do noci, více jak čtyři hodiny se diskutovalo o záměru založit společnou firmu Dopravního podniku hlavního města Prahy s Pentou a o výkupu pozemků pro výstavbu metra D. Komunističtí zastupitelé společný podnik se soukromou firmou jednoznačně odmítli. Při interpelacích občanů přišel opět na přetřes Mariánský sloup, na který se ptali i komunisté. KSČM opět zvedla téma neutěšeného stavu v okolí Patočkovy ulice, péče o majetek města, bezplatnou MHD... Komunisté upozornili na chátrající budovy ve vlastnictví města nebo necitlivou výstavbu.
V úvodu březnového jednání pražského zastupitelstva opět »padaly« návrhy opozice na zařazení nových bodů, kupříkladu k problematice taxi nebo holešovického Výstaviště. Komunisté pro zařazení většiny bodů hlasovali, koalice ANO, Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN) a ČSSD ale nikoli. Na program se proto tyto body opět nedostaly a zastupitelé KSČM pro navržený program nezvedli ruku, hlasování se zdrželi. Hned na začátku se strhla rozepře mezi dvěma političkami. Týkala se situace v mateřské a základní škole při Fakultní nemocnice Motol. Proti sobě totiž stojí dva názory. Místostarostka Prahy 6 Eva Smutná (bezpartijní za TOP 09) uvedla, že ve škole »sleduje mezilidské vztahy« a vnímá »neuvěřitelný klientelismus«. Snaží se prosadit rekonkurs nebo výběrové řízení na nové vedení. »Ze strany ředitelky tam dochází k bossingu, k šikaně učitelek,« řekla. Je podle ní nutné jednat do konce března. S tím, že má podpisy sedmnácti zaměstnanců školy. »Oproti dvanácti podpisům, které má radní nebo primátorka. Radní jsem třikrát interpelovala,« dodala. Radní Irena Ropková (ČSSD) naopak uvedla, že mluvila s dvaceti zaměstnanci organizace. »Jsou tam asi tři ženy, které mají osobní problém, ostatní jsou proti nim. Ve školské radě už několik let nejste. Nemyslím si, že by se tím mělo zabývat zastupitelstvo,« řekla směrem ke Smutné. KSČM byla pro zařazení bodu proto, že pokud se má nějak dojít ke zjištění skutečného stavu, je nutné o tom v prvé řadě mluvit a rozličné postoje konfrontovat... Pro zařazení bodu se ale vyslovilo jen dvacet zastupitelů, zařazen proto nebyl. Smutná následně záležitost interpelovala. A opět došlo ke slovní přestřelce s Ropkovou. »Situaci, která je nepřehledná, jsme řešili na školském výboru. Jedna skupina stojí proti druhé, mělo se to řešit znovu, ale výbor se kvůli velkému počtu omluvených členů nekonal. Vzhledem k tomu, že každá taková situace ovlivňuje negativně školu a může dopadat i na kvalitu pedogogicko-výchovného procesu, věřím, že se tomu budeme na výboru ještě věnovat,« reagovala předsedkyně zastupitelů KSČM Marta Semelová.
Tance kolem Mariánského sloupu
Ekolog Jan Zeman (KSČM), který se zabývá i dopravou, se při interpelacích veřejnosti zeptal náměstka Petra Dolínka (ČSSD) na dálniční sjezd do Třebonic. Vadí mu totiž, že Ředitelství silnic a dálnic jej chce zrušit. »Co proti tomu dělá hlavní město?« položil dotaz. Občané Třebonic a Chrášťan totiž sjezd používají pro dopravu, zrušení by jim způsobilo komplikace. Odpovězeno mu bude písemně. Zdeněk Zacpal interpeloval primátorku Adrianu Krnáčovou (za ANO) ve věci Mariánského sloupu. »Na základě Usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 29/87 ze dne 14. září 2017 se sice nedá zrušit územní rozhodnutí Prahy 1. Je však možno a záhodno zrušit Smlouvu o budoucí smlouvě darovací. Rovněž se dá vypovědět Dohoda o provedení stavby, umožňující na parcele 1090, která je stále majetkem Prahy, realizovat záměr výstavby Mariánského sloupu. Žádáme vás o zrušení těchto smluv,« uvedl. »Většina občanů nemůže znát do detailů historii a roli Mariánského sloupu: k serióznějším materiálům se mimo vědecké knihovny těžko dostanou. Berte však v úvahu, že 70 až 80 % Čechů bylo proti takzvaným církevním restitucím a 90 % Čechů nejsou katolíky,« dodal. Primátorka, která nebyla v tu dobu přítomna, odpoví písemně. Mariánský sloup byl i tématem interpelace Václava Novotného z iniciativy Ne základnám, která je součástí platformy Spojenectví Práce a Solidarity. Radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) odpověděl, že on je zastáncem instalace sloupu, respektuje však opačný názor. Zároveň byl ale k Novotnému jízlivý - prý jeho přízeň asi nikdy nezíská, ani o to neusiluje. V záležitosti Mariánského sloupu podle něj záleží na státní správě. Když o chvíli později stejné téma interpelovala Semelová, přítomni nebyli ani Krnáčová, ani Wolf. »O Mariánském sloupu jsme poměrně obsáhle diskutovali na minulém zastupitelstvu, vyjádřena byla značná nespokojenost ze strany občanů i zastupitelů. Zastupitelstvo loni v září schválilo usnesení, kterým znovupostavení Mariánskému sloupu odmítá, a uložilo nikoli radnímu Wolfovi, který se minule bránil, že to není jeho zodpovědnost, ale Radě hlavního města Prahy, aby rozvázala všechny smlouvy a závazky, které z toho vyplývají. Aby se nestalo, že v roce 100. výročí založení Československa bude na Staroměstském náměstí znovuobnoven Mariánský sloup. V Lidových novinách se nyní objevila informace, že se sloupem se počítá, proto nás zajímá, zda došlo k naplnění usnesení, nebo jestli pokračují snahy některých radních usnesení nedodržet a Mariánský sloup obnovit,« uvedla Semelová. Primátorka jí odpoví písemně. Mimochodem - při interpelacích bylo tradičně v lavicích zastupitelů i radních takřka prázdno, komunisté byli přítomni v plném počtu.
Chátrající zámeček ve Veleslavíně
Radního Karla Grabeina Procházku (ANO) interpeloval zastupitel Ivan Hrůza (KSČM) ohledně prodeje a spravování majetku hlavního města. Přítomni jeho interpelaci byli z vedení města jen náměstkyně Eva Kislingerová (za ANO), která v tu dobu jednání řídila, a interpelovaný Procházka. »Praha se v nedávné minulosti dostala do nežádoucí situace, když majetek, o který měla zájem, byl prodán státem či v dražbě do soukromých rukou. Například nemovitosti kolem nádrže Džbán získala firma Molepo. To bylo v minulém funkčním období, nevztahuje se to tudíž na stávající vedení města. Žádám ale o odpověď na otázku, jaká systémová opatření byla přijata k tomu, aby se majetek, o který má hlavní město zájem, dostal do jeho vlastnictví,« uvedl. Zajímalo ho, jaká opatření byla učiněna například k tomu, aby Praha získala zámeček ve Veleslavíně, kde za socialismu byla plicní klinika. »Objekt dlouho chátrá a objevily se informace, že Praha 6 projevila o zámeček zájem za účelem využít jej pro sociální oblast. Chci se proto zeptat, zda městská část o objekt požádala. Bez ohledu, zda tak učinila, nebo nikoli, soudím, že hlavní město by se o budovu mělo zajímat, je to nemovitost v zajímavé lokalitě, bylo by možné využít ji pro sociální účely, mohla by být rekonstruována na dům seniorů nebo LDN,« dodal Hrůza. Procházka reagoval, že vedení města tři čtvrtě roku intenzivně jedná o tom, jak získat zpět území Džbánu a zajistit revitalizaci, informovat budou moci prý tak do měsíce. O tom, které majetky je dobré získat zpět, jedná podle jeho slov vedení města s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Co se týče zámečku ve Veleslavíně, vedení metropole podle něj žádný oficiální podnět Prahy 6 zatím neobdrželo. »Pokud taková situace nastane, budeme se jí zabývat a informovat,« dodal.
Stále neutěšený stav v Patočkově ulici
Druhá Hrůzova interpelace se týkala situace a možných opatření v břevnovské Patočkově ulici. Interpelaci na toto téma přednesl v únoru, kdy mu náměstek Dolínek stručně odpověděl, písemné konkrétní odpovědi se ale nedočkal. »Nyní musím s rozhořčením konstatovat, že pan náměstek není přítomen. Pokud mé dotazy nedohledá ve stenozáznamu, rád mu je zašlu znovu,« podotkl. Připomněl, že Patočkovou po zprovoznění tunelového komplexu Blanka projíždí denně kolem padesáti tisíc vozidel, přesto zatím nedošlo k většině opatření, která by tíživou situaci tlumila. V únorové intepelaci, na kterou odkazoval, vznesl požadavek na zveřejnění termínů položení tichého asfaltu v Patočkově směrem do centra. »Následky navýšení projíždějících vozidel se projevují ve zhoršeném životním prostředí obyvatel žijících v prostoru kolem této komunikace a přilehlém okolí,« uvedl. Připomněl, že po jeho opakovaných interpelacích se podařilo vysázet kolem Patočkovy stovky keřů i několik desítek stromů a po interpelaci v září 2017 položit také takzvaný tichý asfalt na komunikaci směrem z města. »K dokončení krátkodobých opatření především chybí umístit tichý asfalt na komunikaci Patočkova také směrem do centra města,« řekl mimo jiné. Hovořil i o Břevnovské radiále, která byla zamýšlena pod povrchem a o které pronikají informace, že její realizace je odsunuta na neurčito. »Žádám vás proto o ubezpečení, že orgány hlavního města Prahy hodlají nadále realizovat opatření na ochranu obyvatel Břevnova a že plně respektují platná usnesení zastupitelstva městské části Prahy 6 o podzemní variantě této magistrály. Žádám rovněž o sdělení, kdy odbor strategických investic začne konat s cílem zajistit vypracování příslušné podkladové studie EIA pro stavbu podzemního vedení komunikace v tomto prostoru Břevnova,« uvedl v únorové interpelaci, o které Haló noviny již informovaly.
Za analýzu k bezplatné MHD
Interpelace Semelové se týkala kampaně »Nejezdíš načerno?«. Směrována byla na náměstka pro dopravu. »Jsme svědky kampaně, která je prezentována na autobusech, tramvajích, viděla jsem i billboard. Nic nemám proti tomu, aby byli občané vychováváni k tomu, že načerno se nejezdí, zajímalo by mě ale, kolik kampaň stála, z jakých prostředků byla financována, zda dopravním podnikem, hlavním městem nebo odjinud... Zároveň bych chtěla znovu nadnést, jestli by nebylo záhodnější investovat do studie analyzující, zda by se nevyplatila MHD zdarma. KSČM to požaduje už léta, žádali jsme, aby na toto téma byla iniciována diskuse, při které by se odborně vyjasnila všechna pro a proti. Podle nás by bylo dobré MHD zdarma zavést, pomohlo by to životnímu prostředí i rodinám. Ušetřilo by se i na těchto kampaních, nikdo by totiž načerno nejezdil, ušetřilo by se na revizorech a tak dále,« uvedla. Dolínek jí odpoví písemně.
KSČM proti společné firmě Dopravního podniku a Penty
Mnohahodinová diskuse se vedla nad materiálem k záměru založit společnou firmu dopravního podniku metropole a soukromé obchodní společnosti, která by měla zajišťovat výkup pozemků v souvislosti s výstavbou metra D. Haló noviny o tom již stručně informovaly. Hrůza kritizoval, že k seznámení s takto zásadním materiálem dostali zastupitelé pouze dva pracovní dny. Podle něho je nutné uvědomit si, že projednávaný materiál se netýkal samotné výstavby metra D, ale zejména onoho společného podniku. Ten komunisté zásadně odmítají. Hrůza upozornil, že při takto zvoleném postupu by náklady neslo město, zisk by ale inkasoval soukromý subjekt. Připomněl, že za socialismu metro postavil stát, výstavbu financovala socialistická vláda. A šlo to! »Existují metody, jak můžeme konat sami, bez soukromého subjektu,« řekl. Pozemky mohly být podle jeho slov dávno vykoupeny, v nezbytném případě bylo možné uplatnit i institut vyvlastnění. »Zastupitelé KSČM vždy byli a jsou pro dostavbu metra D, způsob, který byl zvolen, je ale problematický,« uvedl Hrůza. »Proč potřebujeme společný podnik se soukromou firmou? Výkup pozemků, o kterém se psalo jako o hlavní motivaci zřízení společného podniku, může podle mého názoru vykonat jak hlavní město, tak se na něm může podílet kterákoli obchodní společnost, kterou město stoprocentně vlastní. To, co vytváříte za konstrukci, je spojeno s mnoha riziky. I ze své profese právníka vím, že ďábel bývá skryt v detailu,« pokračoval. Je podle něj potřeba vážně se zamyslet nad tím, co uvedla náměstkyně Petra Kolínská (SZ, Trojkoalice) - že existuje řada oprávněně nastolovaných otázek, souvisejících s tím, co v této věci hlavní město a pražský dopravní podnik dělají.
Levicový a pravicový pohled
»Klub KSČM má od začátku problém s tím, že při výkupu pozemků Praha postupovala nekoncepčně. Vždy to byly ojedinělé specifické prodeje, jednou za cenu v místě a čase obvyklou, po druhé navýšenou o 15 %, jindy o více. Kladli jsme si otázku, kdy to navyšování skončí, kdy dostaneme výčet potřebných pozemků, časový postup a cenu, kterou má město zaplatit. Nechceme se jako zástupci veřejnosti dostat pod extrémní tlak, kdy nás poslední nebo předposlední majitel pozemku na tom či onom úseku může držet v šachu a chtít třeba stoprocentní navýšení ceny, za kterou nám pozemek prodá. Nelze zkrátka vykupovat pozemky nahodile. Pro KSČM bylo vždy klíčové, abychom neztratili vliv nad majetkem města, požadujeme dlouhodobou kontrolu nakládání s majetkem, nikoli včleňování pod firmu s většinovým podílem soukromého kapitálu. Věřím, že najdeme nejrozumnější cestu pro dobro Pražanů. Věřím, že to nebude cesta přes společný podnik,« uvedl Hrůza. Podotkl také, že materiál je »v daném rozsahu a v dané podobě« předložen pozdě. »Řadu informací jsem byl nucen, stejně jako jiní zastupitelé, čerpat z tisku. Je to jako v jiných případech, kdy má Rada hlavního města Prahy něco předkládat a novináři nás informují dřív. Neříkám, že nebyly vyvíjeny aktivity k informování zastupitelstva, řada věcí je ale už upečena, hovoří se o Pentě. Materiál vnímáme jako vstup do debaty a věříme, že se k tématu vrátíme v dubnu,« řekl. Dolínek reagoval, že klub KSČM se bojí soukromého kapitálu. »Já se toho nebojím,« dodal. Zastupitel Tomáš Jílek (TOP 09) uvedl, že se jedná o souboj levicového a pravicového pohledu, od Hrůzy ho to prý nepřekvapuje, »ten je konzistentní, ale k levici se přidávají i soudruzi z Trojkoalice«. Ty nazval novou levicí. Nazvat společnost Penta protivníkem je podle něj »naprosto zásadní nepochopení soukromého kapitálu«.
Zájmy občanů versus developerů
»Mě platí občané a budu hájit jejich zájmy, nikoli zájmy firem. Když člověk vystoupí z vestibulu metra, je důležité, aby byl ve veřejném prostoru, ne v komerčním centru,« uvedl v reakci na Jílka a další pravicové zastupitele Matěj Stropnický (SZ, Trojkoalice). Dodal, že dotaz, zda to tak zůstane, podá Trojkoalice na Dopravní podnik Praha s žádostí o písemnou odpověď. Na zastupitelstvu se podle něj »zformovala koalice podnikatelských stran«, které společný podnik podporují. Developery podle něj zastupuje víc zastupitelů, než občany, přitom developerů je mnohem méně. »Nikdo nezpochybňuje nutnost metra D. Jsme si ale vědomi určitých rizik, máme zkušenosti, že některé na první pohled skvělé projekty dopadly jak dopadly, například Blanka, Opencard nebo zpětné vykupování určitých pozemků. Proto tady o všech těchto rizicích diskutujeme s vědomím, že musíme rozhodovat s péčí řádného hospodáře. Při této diskuzi se jasně promítají odlišné pohledy pravicový a levicový. My upřednostňujeme veřejný zájem, ne zisk soukromého sektoru,« reagovala na Jílka Semelová. Souhlasí s kolegy, kteří požadovali doložení přehledu pozemků, včetně jejich ocenění, či s tím, aby byla vypracována analýza všech rizik. Uvedla, že na řadu z nich upozornila i náměstkyně Kolínská. Prospěch z toho podle Semelové musí mít Pražané, ne developeři. »Za stávající situace do toho jít nemůžeme,« uvedla. Závěr byl nakonec schválen 34 hlasy, když hlasování dokumentovalo rozpolcenost postojů. Trojkoalice jej nepodpořila, zbytku koalice ANO a ČSSD vypomohla pravicová opozice (většina ODS a TOP 09). Zastupitelé schválili pouze formální usnesení, které znělo »ZHMP bere na vědomí informace k postupu výstavby metra I.D«, komunisté tento závěr nepodpořili. Zastupitelé v následujícím materiálu ale rozhodli o tom, že do připravovaného územního plánu zahrnou prodloužení linky metra D na Žižkov a dále do Vysočan. Pro to komunisté hlasovali.
Balík navzájem nesouvisejících návrhů
Hrůza se vyjádřil k návrhu, který zahrnoval jak napojení tramvajové trati na Suchdol, tak zadání změn územního plánu v Sedlci. Kritizoval, že je to navrhováno v jednom balíku. »Není příliš šťastné spojovat tramvajovou trať s řešením prostoru, velkého takřka 320 tisíc metrů čtverečních. Tramvajová trať do Suchdola je nezbytná, včera bylo pozdě. Domníváme se však, že výstavba u Sedlce by měla být umírněná, nesouhlasíme v tomto prostoru s masivní výstavbou, problém je v tom, že dříve tam developeři počítali s šesti i více podlažími, což by změnilo charakter území. Nyní se se předpokládá asi čtyřpodlažní zástavba, ale i tak je to podle nás neúměrné,« uvedl. Navrhl oddělené hlasování. Přijaty ale byly obě změny, pro tu, kterou komunisté pro rozsáhlou výstavbu odmítli podpořit, hlasovali všichni přítomní, vyjma klubu KSČM a jednoho Piráta. Další pozemek, ke kterému se Hrůza vyjádřil, se nachází v Čimicích. Zastupitelé schválili prodat ho soukromé osobě. Hrůza ještě před schválením upozornil na to, že z jedné strany pozemku je veřejná vybavenost, z druhé bytové družstvo. »Navrhovatel chce koupit parcelu města mezi pozemkem v jeho vlastnictví a veřejnou komunikací, odůvodnil to tím, že by chtěl přístup na svůj pozemek, ten ale má. Jsou tam náletové dřeviny, zeleň a dle územního plánu je v daném místě sportovní plocha. Co se stane, když městskou parcelu prodáme? Lze předpokládat, že onen kupující požádá za čas o změnu územního plánu a funkčního využití ploch na pozemek výnosně zastavitelný. Jedinou jistotou, aby tam byla zachována sportovní plocha nebo park, je vykoupit od toho pána jeho pozemek,« uvedl Hrůza. Zastupitelstvo ale prodej schválilo.
Šatovka ožila až díky squatterům
Komunisté podpořili návrh na změnu funkčního využití pozemků a nemovitosti Šatovka, aby tam mohl být vybudován objekt pro potřeby v sociální oblasti a komunitní centrum. Budovu v únoru obsadili squatteři, kteří byli následně odsouzeni k výkonu veřejných prací. »Šatovka obsazením squattery ožila, ukázala, že ne všechno na Praze 6 funguje. Už dávno mohla sloužit občanům, ale několik let zůstává budova uzavřena, což je velkou chybou. Není to jediný prázdný objekt na území Prahy 6, v této městské části je více nevyužívaných nemovitostí, které naléhavě potřebují opravu - Dejvická 4, Šolínova, Radimova 8. Chátrá i budova polikliniky v Břevnově,« řekl a následně předal radnímu Procházkovi vzorek drolící se části armatury z nosné konstrukce této budovy, aby ukázal, že je ve stavu, který potřebuje opravy. »Bylo by dobré podívat se na to i z pozice města, ty objekty byly svěřeny do správy městské části, mají být užívány ve prospěch občanů. Šatovka mohla být užívána rodinami k bydlení. Squatteři poukázali na to, že Praha nemá dostatek bytů pro mladé lidi ani pro seniory. Je to problém, s jehož řešením bychom měli pohnout,« dodal. Semelová doplnila, že Šatovka je obecnější problém. »Objektů si začínáme všímat až v momentě, kdy je obsadí squatteři. Ať již jsou to Klinika, Milada, Cibulka, Buďánka, domy na Letné a další. V momentě, kdy se tam squatteři dostanou, je humbuk, zabývají se tím média, a najednou se honem hledá řešení. Došlo by k tomu, kdyby na to, v jakém jsou tyto objekty stavu, squatteři neupozornili? V Praze platí vyhláška o čistotě, která umožňuje pokutovat majitele objektů, jež se nestarají o objekt a hyzdí město, neměla by se mnohem více využívat?« dodala. Zastupitelka Helena Briardová (KSČM) se přidala s tím, že by v Šatovce mohly »vyrůst« pavilony pro seniory, centrum pro nemocné Alzheimerem a podobně. »Už v minulosti byla projednávána studie, že žádáme změnu územní plánu, jsem ráda, že tuto změnu máme možnost schválit,« dodala. Návrh byl schválen. V závěru jednání se mandátu vzdal zastupitel Jílek z TOP 09. Zastupitelé se znovu sejdou ve čtvrtek 26. dubna.