Záchrana Nemocnice Na Františku, situace v dopravě, neutěšený stav mostů. Problémy s revitalizací potůčku Brusnice, podivný tendr na úklid, problémy u metra Budějovická, kde lidé bloudí, záchrana chatiček na Jenerálce... Lednové jednání pražského zastupitelstva, které se konalo ve čtvrtek, se sice neprotáhlo do noci, nabité ale bylo. Komunisté některá témata opět sami zvedli.
Předsedkyně zastupitelů KSČM Marta Semelová navrhla zařadit na program jednání tři důležité body. Za prvé řešení situace Nemocnice Na Františku, za druhé informaci o dopravní situaci v Praze a za třetí o stavu mostů v metropoli. Ani jeden z jejích návrhů nebyl schválen, stejně dopadly i další opoziční návrhy, například na zařazení informace o výstavbě metra D. Komunisté proto nezvedli ruku pro program jako celek. Jak už Haló noviny informovaly, zastupitelé ale, i hlasy komunistů, schválili návrh radního Lacka, který chtěl to samé, co Semelová - zařadit jako první bod Nemocnici Na Františku... Pro hlasovalo 52 zastupitelů, včetně koaličních z ANO, Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN) a ČSSD, kteří ale paradoxně pro totožný návrh Semelové, který byl hlasován chvíli předtím, ruku nezvedli. Jakoby záleželo nikoli na tématu, ale na tom, kdo návrh předkládá... »Příště by bylo vhodné věcně stejné návrhy sloučit,« uvedl směrem k volební komisi zastupitel Matěj Stropnický (Trojkoalice, SZ).
Ne ohrožení dostupnosti zdravotní péče
Ještě předtím, než byl bod na program schůze zařazen, Semelová zkritizovala, že původním záměrem vedení města bylo jen poskytnout materiál zastupitelům bez projednání k informaci. »Primátorka slíbila, že bod k situaci Nemocnice Na Františku bude v lednu zařazen k projednání ZHMP, a to nikoli jako informace, o které se nediskutuje,« uvedla. »Nechápu, jaké důvody jsou za tím, že to vedení města tvrdošíjně odmítá. Kde je průhlednost a transparentnost jednání, která byla před volbami, zvlášť některými subjekty, tak zdůrazňovaná? Co právo občanů na informace?« Zároveň ocenila radního Radka Lacka (ANO), že bod k projednání nakonec navrhl, a to včetně podobně formulovaného usnesení, které chtěla navrhnout i Semelová - že ZHMP souhlasí se záměrem hlavního města převzít správu, provoz a budoucí fungování nemocnice od první městské části a zároveň Radě hlavního města ukládá dokončit převzetí (variantně odsvěření) nemocnice. Jedná se o nejstarší českou nemocnici založenou za vlády Karla IV., která mimo jiné i pomáhá s dodávkou obědů pro lidi bez domova, a riziko, že po 35 letech bude zprivatizovaná, může podle Semelové ohrozit dostupnost a kvalitu zdravotní péče, což je celopražská záležitost, protože tam léčí lidi nejen z Prahy 1.
Jak se zachová zastupitelstvo Prahy 1?
»Je ale třeba ocenit, že do procesu týkajícího se osudu Nemocnice Na Františku vstoupila metropole. Pominu-li tedy některé výroky primátorky o populistech, jimiž uráží ty, kterým situace není lhostejná a snaží se proti tomu něco dělat,« zdůraznila Semelová. Připomněla, že den před jednáním pražského zastupitelstva se otvíraly obálky s nabídkami soukromých investorů v koncesním řízení na provozovatele nemocnice, která je dosud příspěvkovou organizací Prahy 1 - a to bez ohledu na to, že se tím zhoršuje právní pozice městské části v hrozících soudních sporech. »Odpůrci upozorňovali na riziko otvírání obálek - může to ztížit zrušení koncese, hrozí žaloby od uchazečů o koncesi, zvlášť, když hodnota koncesní smlouvy byla odhadnuta na 10,5 mld. korun,« řekla. Problém vidí i ve vypsání koncese na 35 let, obvyklá doba je totiž pět let.
»Na Praze 1 se uskutečnil sběr podpisů za vyhlášení referenda, překročen byl počet potřebných podpisů 10 % oprávněných voličů, což je podmínka pro referendum. Petici podepsalo 3700 lidí, což je 17 % voličů. Referendum by se mohlo konat třeba s komunálními volbami, to by jistě měli někteří radost...,« pokračovala Semelová. S tím, že ve středu bude jednat zastupitelstvo městské části Prahy 1, kde zřejmě bude navrženo zrušení tendru. »Jak se zachováte? Je potřeba udělat pořádek v hospodaření a pracovat na plnohodnotné integraci nemocnice do pražské sítě zdravotnických zařízení a nerušit oddělení,« uvedla. Zajímá ji, zda radní Daniel Hodek (ČSSD) přednese usnesení v duchu toho, co schválilo pražské zastupitelstvo, zda bude navrhovat stejný postup i na Praze 1.
Nezodpovězené otázky
V rámci projednávání bodu Semelová zdůraznila problém mizení specializovaných pracovišť, věří, že Praha vytvoří plnohodnotnou nemocnici. Zůstává ale podle ní plno otazníků a pochybení, která zmínila již při projednávání programu schůze. Odkazovala na vystoupení občanů, kteří na velkém zastupitelstvu upozorňovali například na ztrátové hospodaření nemocnice. Zkritizovala, že na nedávném jednání zastupitelstva Prahy 1 nemohli vystoupit občané z Prahy 7, kteří tvoří velkou část pacient Nemocnice Na Františku. Zastupitel Ivan Hrůza (KSČM) je podle svých slov rád, že se začalo reagovat na podněty občanů. »Východisko, které je předloženo v návrhu usnesení, komunisté podpoří,« uvedl. Ďábel je podle jeho slov ale skryt v detailu.
»Zastupitel Mirovský vystoupil s tím, že nemocnice je zachráněna, radní Hodek říkal, že nemocnici nic nehrozí a provoz bude zachován. Kdybych si vzal z těchto dvou vystoupení podstatu, dospěl bych k tomu, že žádný problém nebyl a není. Plno otázek ale zůstalo nezodpovězených,« zdůraznil. Důležitá je podle něj otázka odsvěření, nutné je, aby bylo zrušeno koncesní řízení. »Kladu si otázku, proč tak doposud nebylo učiněno a chci znát odpověď. Věřím, že jsme vykročili správným směrem, koncesní řízení bude zrušeno a Praha pod svá křídla převezme nemocnici, což povede ke zlepšení služeb občanům, kteří budou mít jistotu, že nemocnice bude rozvíjena a zůstane na svém místě,« dodal.
Spolu s usnesením, že ZHMP souhlasí se záměrem vedení města převzít správu, provoz a budoucí fungování nemocnice od první městské části a zároveň Radě hlavního města Prahy ukládá dokončit toto převzetí, pro které hlasovali i komunisté (ruku z přítomných nezvedli jen zastupitelé ODS, návrh prošel 52 hlasy), schválili pražští zastupitelé i usnesení, aby se na provozu nemocnice podílela také městská část Praha 7 (u tohoto návrhu se komunisté hlasování nezúčastnili). Komunisté podpořili návrh usnesení Pirátů zrušit koncesní řízení, pro to však nikdo vyjma komunistů a Pirátů nehlasoval, tudíž nebyl schválen.
Chaos v dopravě
Co se týče dopravní situace, v Praze vládne podle Semelové doslova chaos. »Jedna uzavírka stíhá druhou - přes 20 let se na nic nesáhlo, a to se týká nejen oprav, ale i běžné údržby. A teď oplotíme hlavní město a celé ho zavřeme? Připomínám, že čtyři roky je u vlády současná koalice. Ulice, mosty, lávky, do toho se ještě objeví zpráva, že nikdo neví, kam zmizely peníze dané Technické správě komunikací. Mezi roky 2014 až 2017 se do mostů investovalo 1,2 mld. korun a na dotaz, do čeho peníze konkrétně šly, zaznívá odpověď, že to nejde dohledat. Lidi snad už nelze naštvat víc, než každodenními změnami v MHD, kdy nevědí, jestli dnes pojede ta samá linka jako včera, nebo zase jiná. Nevědí, kam se kterou tramvají či autobusem dostanou. Do toho kolony aut v dopravních zácpách při objíždění kdejakých uzavírek, parkovat není kde...,« zmínila některé problémy.
Opraví se průšvih, vznikne nových sedm
Dopravní podnik Praha je podle ní kapitola sama pro sebe. »Hlavně, že se musel honem honem vyměnit generální ředitel,« narážela na loňské odvolání ředitele Jaroslava Ďuriše, přičemž za tímto ředitelem stáli zaměstnanci i výsledky. »Stávající generální ředitel nejedná s odbory o mzdách, hrozí kolaps pražské hromadné dopravy. Chybí řidiči, ti, co tam jsou, najezdí víc jak 400 hodin ročně na přesčasech, mění se jízdní řády. Prázdninové provozy se zavádějí v době, kdy je to naprostý nesmysl. Myslím, že byste za této situace aspoň mohli uvažovat o našem návrhu na bezplatnou MHD - minimálně na dobu, než se všechny tyto zmatky vyřeší nebo alespoň na objezdných trasách,« řekla. Co se týče pražských mostů, silniční provoz na nich podle Semelové prudce narůstá, mnohé z nich jsou na spadnutí, ve velmi špatném stavu je 23 mostů. »Peníze na opravy a údržbu dlouhodobě nestačí, prostředky na generální opravy mostů se nečerpají, deset let je v rozpočtu města po 1,5 miliardě na opravy Libeňského a Hlávkova mostu,« řekla. Je podle ní třeba stanovit plán, který by řešil situaci s výhledem. »Nyní se totiž jeden průšvih opraví a sedm nových se objeví, nejsou připraveny podklady pro opravy,« uvedla.
Alarmující stav pražských mostů
Zastupitel Petr Šimůnek (KSČM) uvedl, že zastupitelstvo by mělo jednat o významných dopravních omezeních. »To jsou ta, která jsou teď platná. Na dopravním výboru jsme se dozvěděli, že v takzvané kategorii číslo 6, ve kterém byla i Trojská lávka, bylo v té době 23 mostů, během čtyřiadvaceti hodin se do kategorie 7 dostal Libeňský most,« řekl. V kategorii 6 jsou podle jeho slov i Palackého a Karlův most, přičemže v kategorii 5 je 99 mostů. (Mosty jsou řazeny podle stavu do kategorií od 1 do 7, Libeňskému mostu se v interpelaci věnoval i člen KSČM Jan Zeman, kterému vadí, že tento unikátní most nechalo vedení Prahy zchátrat, aby pak došlo k rekonstrukci - pozn. red.) »Nevíme, co se může stát, kdy některý z mostů bude uzavřen a my se to dozvíme z médií. Doufám, že jako zastupitelé budeme mít přístup k informacím, budeme informováni o prvních krocích, které budou učiněny k nápravě, a budeme moci kontrolovat, zda a jak jsou plněny. Dopravní podnik dělá, co může. Věřím, že k tomu všichni přistoupíme apoliticky, jde o řešení. Je třeba věci posunout,« dodal Šimůnek.
Komunisté vinu nenesou
Věcně k tomu ale mnozí zastupitelé nepřistoupili, hádali se, zda za to víc může tato, nebo bývalé vládnoucí garnitury... »Bývalá koalice se hádá se současnou, současné koaliční strany mezi sebou. Problémy se táhnou přes dvacet let a spory převládají nad programy. Měli respektovat opozici a vnímat realitu. Podívejte se do novinových titulků, co hýbe Prahou - Nemocnice Na Františku, mosty, doprava. Nechápu, že vedení města si takto nabíhá a tak důležité body nezařazuje na jednání. Čestnou výjimkou je dnes radní Lacko,« uvedla Semelová. Na výpad zastupitele Petra Novotného (ANO), který současný stav svedl na »ODS, TOP 09 a KSČ« , zareagoval za klub KSČM Hrůza. »Uplynulo bezmála 29 let od politického převratu. Za to, že Praha nebyla schopna opravit Libeňský most, komunisté opravdu nemohou, neboť nevládli,« řekl. O dopravě i mostech se mluvilo jen při projednávání návrhu programu.
Problémy s revitalizací potůčku Brusnice
Interpelaci na radní radní Janu Plamínkovou (Trojkoalice, STAN) přednesl Hrůza. Týkala se potůčku Brusnice. »Brusnice je dnes nepatrný potůček, který vzniká z několika pramenů v okolí Břevnovského kláštera a jeho celková délka činí 4,3 km. Jde o historicky významný tok, který se objevuje v nejstarších legendách o založení Prahy. Před desítkami let byly vody potoka Brusnice na území Břevnova zatrubněny. Pod povrch země se voda dostávala na jižní straně tamního sídliště před dětskými hřišti. Mnozí současní obyvatelé Břevnova proto nemají o tomto pod zemí tekoucím potoku ani zdání,« řekl. Záměr obnovení koryta Brusnice na severní straně Patočkovy ulice podle jeho slov vznikl v souvislosti s ekologickými aktivitami teprve před několika lety. Argumenty tohoto řešení se opíraly o sníženou průchodnost vody potrubím, které bylo poškozeno a někde zneprůchodněno kořeny z dřevin. »Místo opravy částí nefunkčního potrubí bylo v trase od sídliště k rybníku v Kajetánce navrženo hlavním městem vybudovat otevřené koryto potoka. Na jednání zastupitelstva hlavního města dne 26. ledna 2017 jsem považoval za nutné kriticky reagovat. V průběhu interpelací jsem upozornil, že zamýšlený projekt revitalizace potoka Brusnice v Břevnově bude spojen s mnoha problémy a riziky. Mimo jiné jsem vyslovil obavu, že v nově vybudovaném korytu nebude dost vody a místo ní se v něm bude usazovat různý odpad,« uvedl Hrůza.
Voda se ztrácí v korytě, teče pod zem
»Následně jsem od vás dostal odpověď ze dne 8. února 2017, ve které jste uvedla, že množství protékající vody bude 0,5 l/s, což je dostatečné pro otevřené koryto potoka. Dále jste mi dala ujištění, že koryto je navrženo jako těsněné jílovou vrstvou a malé tak, aby odpovídalo množství protékající vody,« řekl. Skutečnost po výstavbě a zprovoznění je podle jeho zjištění ale taková, že i když je již po řadu týdnů do nového koryta vpouštěna voda, do rybníka v parku Kajetánka zatím nedotekla. »Nepomáhají ani červené trubky položené na dně koryta ve dvou místech o délce mnoha desítek metrů. Je do nich svedena voda zřejmě v naději minimalizovat ztráty a posunout tok v korytě co nejdál. Přestože jsme v posledních týdnech zažili řadu dešťů doplněných tajícím sněhem, proud zůstává velmi malý, voda se zatím po několika desítkách metrů v korytě ztrácí a teče pod zem neznámo kam,« dodal. »Co asi nastane v parném létě, až přijdou sucha? Kolik ono dílo revitalizace potoka Brusnice stálo? Kde se stala chyba a kdo ponese za mnohamilionovou nefunkční investici odpovědnost?"« zeptal se. K interpelaci byla na velkoplošné obrazovky promítána fotografická dokumentace, kterou pořídil. Plamínková odpověděla, že potoky jsou v Praze revitalizovány již deset let, v průběhu stavby si občas lidé stěžují, jak to na místě vypadá, po dokončení to ale vypadá pěkně. »Tady došlo k technickým problémům s utěsněním koryta, bude se to muset opravit. Je to ale nízkonákladová stavba,« dodala. Hrůza reagoval, že výstavba trvá déle, než bylo v plánu, a že by ho zajímalo, jaká byla celková cena za takto provedenou revitalizaci Brusnice a kdo ponese odpovědnost za vzniklou situaci. Kritizoval rovněž , že mu Plamínková neodpověděla na dotaz ve věci upřesnění výpočtu stočného pro letošní rok, který jí 3. ledna zaslal e-mailovou poštou.
Podivný tendr na úklid
Semelová interpelovala náměstka Petra Dolínka (ČSSD). »Loni na podzim jste nechal prostřednictvím Technické správy komunikací (TSK) tiše vypsat tendr na desetiletý úklid komunikací za 16 mld. korun. Soutěž byla zorganizovaná den předtím, než město získalo plnou kontrolu nad společností Pražské služby, což umožní magistrátu udělovat zakázku na úklid komunikací přímo - nebude muset vypisovat tendr a ušetří značné finanční prostředky. Přes tuto skutečnost, o které jste jako náměstek musel vědět, jste vypsal tento 16miliardový tendr. Navíc, podle vyjádření některých radních jste tak učinil bez vědomí Rady hlavního města Prahy. Například radní Wolf řekl, že jste o tom nikomu neřekl, primátorka Krnáčová, že o tom nikdo z Rady nevěděl, radní Procházka, že to nevěděla většina radních, a ve chvíli, kdy se to dozvěděla, soutěž v podstatě skončila. Radní Plamínkovou to podle jejího tehdejšího vyjádření překvapilo. Je to pravda? Když jde o takovou sumu, měli by to členové Rady vědět...,« uvedla Semelová. Dolínek reagoval, že TSK sama tendr vypsala, dala informaci na věstník. Předsedkyně komunistických zastupitelů se podivila nad tím, že když šlo o 16 miliard, jak to, že se o to náměstek nezajímal víc, jedná se o peníze města a vy nesete odpovědnost.
Zmatek u metra Budějovická
Druhá interpelace Semelové se týkala uzavírky u metra Budějovická, kde je kvůli opravám uzavřen průchod vedoucí k poliklinice nebo místní radnici. »Byla jsem se tam podívat a je to šílené. Denně tudy procházejí stovky lidí, situace je tam příšerná, lidé jsou zmatení, nevědí, kam mají jít, pracovníci DBK (DBK má prostor pronajatý od pražského magistrátu, který je vlastníkem - pozn. red.) roznášejí letáčky, jak je možné projít. Je to problém především pro lidi s postižením, se špatnou orientací, s pohybovým omezením. Celé se to zanedbalo. Magistrát to, přes upozornění Prahy 4, léta neřešil. Ani současná koalice. Terasa byla dovedena až do havarijního stavu,« uvedla Semelová. Nechce hodnotit, zda je terasa nyní pro lidi bezpečná, nebyl ale naplněn názor statika, který na místě provedl kontrolu, aby byla zajištěna průchozí cesta. Dolínek zastupitelku odkázal na ředitele magistrátního odboru hospodaření s majetkem Jana Raka, který jí poskytl písemné vyjádření. Zdeněk Zacpal a Václav Novotný (z iniciativy Ne základnám, která je součástí Společenství Práce a Solidarity) se v interpelaci věnovali tomu, zda je vedením města naplňováno usnesení k Mariánskému sloupu, jehož stavbu zastupitelé loni odmítli, tedy tomu, zda vedení města vypovědělo již smlouvu o smlouvě budoucí, dohodu o provedení stavby a územní rozhodnutí. Radní Jan Wolf (Trojkoalice, KDU-ČSL), na kterého interpelace směřovala, nebyl přítomen, odpoví písemně. Občané se v interpelacích věnovali i již zmiňované Nemocnici Na Františku, jejíž situace mnohé pálí.
Podpora zahrádkářů na Jenerálce
Komunisté hlasovali pro návrh získání 100% akciového podílu hlavního města ve společnosti Pražské služby. Návrh byl schválen pětačtyřiceti hlasy přítomných zastupitelů. »Dovedeme si představit, že Praha jednou bude vlastnit 100% infrastruktury vody, elektřiny, plynu a firem realizujících pro Pražany klíčové služby, politika k tomu směřující, má a bude mít naši podporu,« uvedl Hrůza. Komunisté naopak nehlasovali pro návrh na svěření pravomoci Radě hlavního města ve věcech nabývání silničních a dalších pozemků, zastavěných účelovými komunikacemi, v dražbě či veřejné soutěži. »V obecné rovině, bez stanovení omezujících pravidel, nemůžete s podporou KSČM počítat,« řekl Hrůza. Nikdo městu nebrání, aby v kritických situacích do dražeb a soutěží vstoupilo prostřednictvím obchodních společností, které Praha zcela vlastní a ovládá. Jako příklad špatné práce poukázal na osud pozemků kolem nádrže Džbán, kde město nekonalo a pozemky z majetku likvidované firmy získal do vlastnictví soukromý podnikatelský subjekt. Za zahrádkáře v dejvické oblasti Jenerálka se Hrůza postavil při projednávání návrhu na vypořádání spoluvlastnictví těchto pozemků. Upozornil na to, že soukromá společnost Manalisten, která tamní pozemky s městem spoluvlastní, dostala zahrádkáře do komplikované situace, usiluje o odstranění chatiček, které si lidé postavili už za socialismu, osada je na Jenerálce desítky let a podle Hrůzy je třeba aby se za zahrádkáře politici postavili. »Chtěl bych poděkovat Praze, že navrhla jedno z možných řešení,« řekl. Zastupitelé podpořili zachování ohrožené části zahrádkové osady. Praha bude usilovat o soudní přikázání pozemků této části zahrádkové osady do svého výhradního vlastnictví. Mandátu se, na konci lednového jednání, vzdal pirátský zastupitel Mikuláš Ferjenčík, který byl loni zvolen poslancem. Jako náhradník za něj nastoupil Ivan Mikoláš. Další jedná zastupitelstva se uskuteční ve čtvrtek 22. února.