Boj za Nemocnici Na Františku, širší souvislosti příčin pádu Trojské lávky, podpora pomoci lidem bez domova, úsilí o to, aby pozemek v Praze 6 nebyl prodán pod cenou, snad definitivní záchrana bohemáckého Ďolíčku… Na letošním posledním zasedání pražského zastupitelstva bylo v adventním čase rušno. Komunisté opět hájili zájmy Prahy a Pražanů před zájmy soukromých subjektů.
Předsedkyně zastupitelů KSČM Marta Semelová v úvodu jednání připomněla svou interpelaci z listopadového zastupitelstva, kdy se ptala na osud Nemocnice Na Františku. Od té doby se situaci kolem nemocnice věnovalo i zastupitelstva první městské části, kde se opozici, kterou v úsilí přišlo podpořit mnoho občanů, nepodařilo prosadit zrušení výběrového řízení na provozovatele nemocnice. »Praha 7 oproti tomu přijala usnesení, že nesouhlasí s tím, aby nemocnici provozoval soukromník, protestují proti tomu i občané. Praha 1 je jedinou městskou částí, která provozuje vlastní nemocnici, dotuje ji vysokými částkami, má s tím problémy, musela tam být zavřena oddělení a zrušena lůžka. Proto by mělo hlavní město pomoci. Nemocnice není jen pro občany Prahy 1, ale i spádovou nemocnicí Prahy 7, docházejí tam lidé z celé Prahy i středních Čech. Jde o celopražskou záležitost, pokud bude pokračovat privatizace, nemocnice by za pětatřicet let mohla přestat existovat, což by ztížilo dostupnost lékařské péče. A my nechceme připustit, aby péče pro občany byla ohrožena. Jedná se o nejstarší nemocnici v Praze, která byla založena již za vlády Karla IV. Logiku navíc postrádá to, že po prodeji by, na základě informací z veřejně dostupných zdrojů, Praha 1 do nemocnice dávala další dotace v řádech desítek milionů korun. Správu nad nemocnicí by podle našeho názoru mělo převzít město nebo by ji měl provozoval stát. Každopádně bychom o tom měli jednat,« uvedla Semelová a navrhla zařadit bod s názvem Řešení situace o Nemocnici Na Františku.
Osud Nemocnice Na Františku
Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) reagovala, že radní Radek Lacko (ANO) je pověřen jednáním s Prahou 1 a pro velké zastupitelstvo připravuje zprávu o situaci kolem nemocnice na lednové jednání zastupitelstva. Zastupitel Matěj Stropnický (SZ, Trojkoalice) uvedl, že to mu nestačí, chce vědět, s čím Lacko na jednání za hlavní město jde, nerad by informaci dostal až poté, co městská část Praha 1 rozhodne. »To by bylo pozdě,« řekl. K tomu se připojila i Semelová, Lackovi poděkovala, že situaci sleduje a chce předložit informaci, poukázala ale na veřejné informace, že vítěz výběrového řízení by měl být znám do 15. ledna (a smlouva vstoupit v platnost 1. března), přičemž pražští zastupitelé budou jednat až 25. ledna, což by bylo pozdě… Pražský radní a místostarosta Prahy 1 Daniel Hodek (ČSSD) řekl, že první teoreticky možný termín, kdy zastupitesltvo Prahy 1 může o osudu nemocnice rozhodnout, je 31. leden. Lacko reagoval, že nemocnice je v suverénním majetku Prahy 1, hlavní město podle něj s městskou částí komunikuje. Návrh Semelové (a Adama Zábranského z Pirátů) podpořilo jen deset zastupitelů, bod tedy zařazen nebyl. Tlak KSČM ale přispěl k tomu, že o nemocnici bude jednáno alespoň v lednu. Téma osudu Nemocnice Na Františku se následně objevilo i v rámci interpelací občanů. Komunisté v úvodu schůze hlasovali pro zařazení návrhů předložených opozicí – týkaly se kupříkladu výstavby metra D. Ani tyto body nebyly na program jednání zařazeny. Komunisté proto program jednání nepodpořili.
Tristní stav mostů a lávek
Informaci k mimořádné události – zborcení lávky pro pěší v Praze-Troji – přednesl náměstek Petr Dolínek (ČSSD). Lávka se zřítila letos 2. prosince a zraněni byli čtyři lidé, město nemá povolení jejich zdravotní stav řešit. Ve zprávě je uvedeno, že Technická správa komunikací učinila okamžité opatření, kdy na místě zajistila odbornou firmu, která zbytky lávky odstraňuje a převáží na mezidopenii, kde budou postupně likvidovány. Následovat budou opatření dlouhodobější. Na pěších a cyklistických přístupových trasách bylo instalováno značení o uzavření Trojské lávky. Pro pěší spojení mezi ostrovem a Trojským břehem se předpokládá vybudování provizorního mostu.
Semelová se připojila ke kolegům, kteří poděkovali záchranářům, hasičům a lékařům. Vyjádřila politování, že došlo ke zranění. »Je to tragédie, všichni si přejeme, aby se to nikdy a nikde v České republice neopakovalo. Stav pražských mostů a lávek je tristní, problémy se dlouhodobě neřešily, odpovědnost padá nejen na současnou vládní kolici,« řekla. A připomněla dlouhodobé neřešení problémů po povodních v letech 2002 a 2013. »Mosty a lávky jsou zanedbávány více než dvacet let, vymstí se to. S výstavbou nových by měl pomoci i stát, jedná se o částky v řádu miliard korun,« uvedla. Je podle ní třeba zjistit objektivní stav, který řeší policie, byly zadány posudky. Zprávy v médiích jsou protichůdné a je třeba zjistit, zda se udělalo vše, co bylo třeba, a vyvodit z toho politickou zodpovědnost. »Dlouhodobě jsme požadovali zabývat se nečerpáním kapitálových výdajů, upozorňovali jsme na stav mostů, protože něco takového se může vyskytnout třeba i na Barrandovském mostě, u kterého hlavní revize v roce 2015, spojená s prohlídkou a diagnostikou komorových tubusů nosných konstrukcí, zjistila výrazné průsaky vody a to, že vzniká nebezpečí jejího průniku do trubek kabelového předpětí a koroze předpínací výztuže s nevratnými následky. V roce 2016 to bylo zopakováno. V dubnu 2016 Technická správa komunikací upozorňovala, že z téměř sedmi stovek pražských mostů je jich 126 ve špatném nebo dokonce havarijním stavu. Jmenovány byly Trojská lávka, Libeňský most, Hlávkův most, most Legií, Palackého most, Železniční most a Barrandovský most,« připomněla Semelová. Dolínek reagoval, že se začalo s opravami více jak třiceti mostů, na rekonstrukci Barrandovského mostu má být vypsána soutěž.
Širší souvislosti
Zastupitel Ivan Hrůza (KSČM) uvedl, že nešťastnou událost je třeba posuzovat i v širších souvislostech. Připomněl, že Technická správa komunikací (TSK) byla řadu let příspěvkovou organizací, vedle ní současně existovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s., která byla jen prázdnou schránkou a nic nedělala. »V akciové společnosti byli na různých pozicích v orgánech umístěni vládnoucí politici a jejich kamarádi. I když nic nedělali, brali vysoké odměny. Od září do prosince roku 2014 vynaložila Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s. na osobních nákladech 1 693 tisíc korun a v roce 2015 již celkem 9 755 tisíc korun. Většinu nákladů pohltily odměny pěti členům statutárního a pěti členům dozorčího orgánu, neboť z uvedených částek činily mzdové náklady zaměstnanců v roce 2014 pouze 111 tisíc korun a v roce 2015 jen 594 tisíc korun«. Hrůza na to upozorňoval již v minulosti. Konstatoval, že v příspěvkové organizaci se pracovalo tak, že se o ni pro konkrétní podezření z trestné činnosti začala zajímat policie. TSK se podle Hrůzy prala i s jinými problémy a pochybeními. Je známo, že tam byla provedena kontrola a zjištěny byly různé nesrovnalosti, kupříkladu v nákupu a využití výpočetní techniky, nákupu nových služebních vozidel, vyplácení záloh, pochybení při vedení účetnictví. »Dne 30. března 2017 ZHMP rozhodlo o transformaci TSK z příspěvkové na akciovou společnost a následně rada rozšířila dozorčí radu o další vyvolené. Komunisté hlasovali proti této transformaci a důvody vysvětlili v rozpravě,« uvedl. Současně připomněl, že na minulém jednání zastupitelstva HMP, které se konalo 30. listopadu, během rozpravy (v souvislosti s přijímáním rozpočtu na rok 2018) mimo jiné upozornil na to, že původně nezamýšlené snížení finanční zadluženosti Prahy v tomto roce má přes pozitiva i negativní stránku. Bylo spojeno s růstem skryté zadluženosti Prahy, neboť nebyly realizovány plánované kapitálové výdaje na výstavbu nové infrastruktury a rekonstrukce stávající. »Upozornil jsem, že šetření tímto způsobem nás v budoucnu přijde draho. Náklady na výstavbu a obnovu poškozené infrastruktury budou časem vyšší a budou je platit naši nástupci,« řekl. Nedostatečné byly podle něj opravy Trojské lávky po velkých povodních v letech 2002 a 2013. V roce 2003 (tedy po první velké povodni) byly na opravy vynaloženy finanční prostředky ve výši 99 720 korun, v roce 2013 (při druhé velké povodni) 259 562 korun. To podle Hrůzy bylo málo. Zatím nelze přesně určit příčiny pádu Trojské lávky, podle něj příčinou neštěstí bylo především zkorodování nosných lan v konstrukci, do které se opakovaně dostala voda. Politici se nemohou zbavit odpovědnosti za to, co se v TSK děje. »Činit závěry v dané věci nyní je ale předčasné, je třeba počkat na objektivní vyšetření a následně vyvodit občanskoprávní, případně trestní odpovědnost. ZHMP musí záležitost vyhodnotit nikoli zbrkle, ale na základě výsledku vyšetřování. Doufám, že bude dokončeno v co nejkratší době,« dodal.
Opět Mariánský sloup
Interpelaci ve věci plnění, respektive neplnění, usnesení k Mariánskému sloupu, jehož znovuinstalaci zastupitelstvo odmítlo, je ale opět v úvahách, přednesl Václav Novotný z iniciativy Ne základnám, která je součástí platformy Spojenectví Práce a Solidarity. Radního Jana Wolfa (KDU-ČSL, Trojkoalice) se zeptal, zda byla k jeho osobě uplatněna jakákoliv sankce za porušení povinnosti včas odpovědět na petici (proti znovuinstalaci Mariánského sloupu) a její zařazení do jednání zastupitelstva či zda splnil usnesení, které mu uložilo učinit všechny právní kroky vedoucí k rozvázání smluvních závazků a odnětí souhlasu hlavnímu městu s umístěním sloupu na Staroměstském náměstí. Na Wolfovu stručnou odpověď reagoval, že město podle něj místo do opravy Trojské lávky investovalo energii do rozdělování společnosti, právě v souvislosti s Mariánským sloupem.
Pomoc lidem bez domova
Semelová ocenila poskytnutí finančních prostředků formou jednorázových účelových individuálních neinvestičních dotací 6 999 000 a 2 378 000 korun na zajištění většího počtu výdejních míst stravy pro lidi bez domova. Nová výdejní místa budou v různých městských částech. »Návrh samozřejmě neřeší podstatu a příčiny bezdomovectví, nezabývá se prevencí, nicméně jeho předložení vítáme. Oceňuji, že se podařilo udělat dohodu s městskými částmi Praha 1 až 11, což brání kumulaci problémů. Když se totiž velký počet lidí bez domova soustředí jen na jednom místě, může to mít dopady sociálně-zdravotnické i kriminální. Je to naplnění jednoho opatření z koncepce mající za cíl pomoci lidem bez domova, apeluji, aby byla naplňována i další opatření z této koncepce,« uvedla.
Prodá se pozemek pod cenou?
Ostrou diskusi zastupitelé vedli ohledně záměru městské části Praha 6 na prodej pozemků na Vítězném náměstí o celkové výměře 4371 m2. Spor se nesl především kvůli ceně stanovené znaleckým posudkem, vypracovaným společností E & Y Valuations, s.r.o.. Na pozemcích má být postavena zhruba devítipatrová budova s bytovými a obchodními jednotkami. Hrůza, který je i zastupitelem Prahy 6, uvedl, že tržní metoda posudku, o který se vedení Prahy 6 opírá, porovnává realizované transakce s nemovistostmi, které jsou k předmětu posouzení zcela odlišné – co do času prodeje, umístění a výměry pozemků. Připomněl, že ke stanovení ceny obvyklé musí být analyzovány věci srovnatelné, tj. dosažené kupní ceny porovnatelných pozemků v daném místě a čase. Problém je v tom, že zpracovatel porovnává okrajovou lokalitu v MČ Nebušice s Vítězným náměstím u metra v centrální části Prahy 6. Dále tržní cenu v roce 2017 odvozuje z ceny transakcí z let 2006 a 2007, které nemohou být s ohledem na každoroční růst cen nemovitostí podkladem pro seriózní závěr. V neposlední řadě posuzovaný nezastavěný pozemek o výměře 4371 m2 není porovnatelný s pozemky odlišných výměr, od 752 až po 12 118 m2. »Takové porovnávání je jako sčítat jablka s hruškami. Míchají se různé výměry pozemků, časově vzdálená doba transakcí a zcela různé lokality v okrajové části města s centrem Prahy 6,« uvedl Hrůza. »Podle posudku má být pozemek prodán za cenu 27 519 korun za metr čtvereční, což je s oporou takto provedené analýzy skandální,« řekl. Alternativní znalecké posudky totiž cenu stanovují nejméně na 34 či 35 tisíc korun za metr čtvereční. Hrůza se opírá o odborné stanovisko soudního znalce Petra Orta, který celkovou cenu (místo 120 300 000 v posudku nadnárodní společnosti) ocenil na 151 milionů korun a přitom uvedl, že použitá metodika zpracovatele není k ocenění nemovitosti vhodná. »Porovnatelný pozemek na rohu Evropské a Banskobystrické ulice v těsné blízkosti Vítězného náměstí s prakticky stejnou výměrou 4 828 m2 byl oceněn pro účely práva stavby částkou 33 899 Kč za metr čtvereční. Tato cenová dokumentace je veřejně dostupná. Chce se od nás, abychom schválili prodej nemovitosti svěřený městské části za cenu nižší, než jaká je cena obvyklá. To je zásadní problém. Komunisté nebudou hlasovat pro výprodej majetku města, který spravuje městská část, pod cenou,« řekl. Zastupitelé KSČM hlasovali aktivně proti navrženému usnesení, které se opírá o kritizovaný znalecký posudek. S nimi proti návrhu hlasovali jen Piráti. Naopak čtyřicet zastupitelů zvedlo ruku pro – většina koalice ANO, ČSSD a část Trojkoalice-STAN a KDU-ČSL (zastupitelé SZ se hlasování nezúčastnili), opoziční ODS a TOP 09. »Náš klub zváží další postup v této věci,« uvedl ještě před hlasováním Hrůza, který se dostal do sporu především se zastupitelem Tomášem Jílkem (zvolen za TOP 09, nyní bez politické příslušnosti), který politiku hospodaření MČ Prahy 6 hájil.
Ďolíček zachráněn
Zastupitelé se opět, po více než roce a půl, věnovali nabytí nemovitostí fotbalového stadionu Bohemians – Ďolíček. Původní usnesení revokovali. »Tato revokace je předkládána z důvodu, že podle katastrálního úřadu nelze navrhovaný vklad dle kupní smlouvy na areál fotbalového stadionu Bohemians – Ďolíček povolit, jelikož budovy tvořící součást koupě (s výjimkou hlavní tribuny) nejsou v katastru nemovitostí ve vlastnictví prodávajícího evidovány. Vlastnictví prodávajícího ve vztahu k tomuto majetku je na rozdíl od pozemků a stavby hlavní tribuny dokládáno nikoli výpisem z katastru nemovitostí, ale toliko kupní smlouvou ze dne 28. 9. 2017,« je uvedeno v důvodové zprávě materiálu. Z okolností lze dovodit, že jde především o potíže administrativního charakteru. Hrůza uvedl, že »vznikne-li taková situace, majitel se zpravidla snaží pasportizací uvést vše do souladu«. »Je k tomu potřeba prokázání vlastnického vztahu a určitý počet razítek. Divím se, že tento proces nebyl za celou dobu nastartován. Stojíme za naším původním hlasováním, aby Praha Bohemku koupila a podpořila. Proč ale dva roky zůstaly nevyřešené zásadní problémy?« uvedl. Přes výhrady k tomu, že se dlouho problémy jen odkládaly, komunisté většinově materiál na revokaci původního usnesení podpořili. Přijatým usnesením ZHMP došlo k odstranění překážek, které dosud bránily zápisu vlastnického práva pro Prahu. Jedině to je totiž cesta k tomu, aby byl Ďolíček zachráněn… Po hlasování, kdy se zastupitelstvo za revokaci původního usnesení z drtivé většiny postavilo, následoval dlouhý a hlasitý potlesk přítomných bohemáckých fanoušků.
Mandátu se při prosincovém jednání vzdal Jakub Michálek (Piráti), který byl v nedávných parlamentních volbách zvolen poslancem, zastupitelský mandát po něm »převzal« Viktor Mahrik. V závěru jednání složil zastupitelský mandát také další nově zvolený poslanec Pirátů Ondřej Profant, náhradník za něj složí slib v lednu. Pražský zastupitel a starosta Vinoře František Švarc (ODS) v úvodu schůze poděkoval dobrovolným hasičům z ato, jak se postavili k nedávnému požáru dvou skladových hal s obalovým materiálem. Zaslouží si podle jeho slov podporu a je proti úvahám na omezování jejich činnosti, v tom se s ním ztotožňují i komunisté. Dolínek i Krnáčová ustáli návrhy na odvolání – komunisté se neúčastnili hlasování, stávající vedení města mnohdy kritizují, na politické hrátky pravice ale nepřistoupili… Další jednání zastupitelstva se uskuteční již příští rok – ve čtvrtek 25. ledna.