Před letními prázdninami dohánělo pražské zastupitelstvo co mohlo. Zatímco na předešlých schůzích nechtěla koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice na jednání pustit nic, co budí vášně a je pro život Pražanů stěžejní, na červnové schůzi se s výbušnými témata doslova roztrhl pytel. A tak zastupitelé jednali takřka do jedné ráno a koalice nebyla vždy jednotná. Komunisté opět upozornili na to, že dostávají materiály pozdě a nemají čas je řádně prostudovat či na situaci občanů Prahy 6 po zprovoznění Tunelového komplexu Blanka, na další administrativní zatěžování ředitelů škol, ptali se na mediální výstupy kolem jednání a dění v Pražské strojírně, apelovali na to, aby lidé s postižením měli dobré podmínky pro parkování v modrých zónách, i na to, že městský okruh nemůže být bez vnějšího kolem Prahy, za problém označili stav čerpání kapitálových výdajů v závěrečném účtu nebo kupříkladu na nedostatek dostupných bytů…
Komunisté se ve čtvrtek, při projednávání programu červnové schůze, opět ohradili proti tomu, že dostávají materiály situace v obrovském rozsahu a mnohdy na poslední chvíli, nemají tak čas na jejich důsledné prostudování, natož aby je stihli konzultovat s Pražany. Některé podklady dostávají šest dnů, jiné jen den, předem… Zastupitel Ivan Hrůza (KSČM) uvedl, že pro opoziční zastupitele, které neživí politika, je to problém. »Převaha jednoho, respektive dvou hlasů v ZHMP stojí na tom, že většina vládnoucích zastupitelů se stala dobře placeným týmem, buď zde na radnici, nebo ve firmách, vlastněných hlavním městem. Na rozdíl od komunistů, kteří působí jen v sedmi výborech, protože v ostatních je jim znemožněno zasedat, mají zastupitelé vládnoucí koalice neomezený a včasný přístup k informacím. Za této situace Rada HMP vygenerovala červnový program, který koncem minulého týdne obsahoval 4716 a nyní již 5010 stran textu, k tomu je třeba připočíst objemný balík materiálů k územnímu plánu. Ukončete tuto nehoráznou praxi, pokud je to potřeba, konejme jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy třeba dvakrát do měsíce,« řekl. Zároveň navrhl zařazení nového bodu s názvem Požadavek na dodržování zákonů ČR se zvláštním důrazem na plnění povinností, které vyplývají ze znění zákona č. 106/1999 Sb., což je zákon o svobodném přístupu k informacím. Osvojil si tím návrh občana Aleše Moravce. Pro návrh hlasovalo jen 21 opozičních zastupitelů, nebyl schválen. Zastupitel Petr Šimůnek (KSČM) se připojil k návrhu občanů, aby byla na program zařazena petice Ne překladišti Malešice, ocenil, že bod navrhla zařadit i primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Předsedkyně komunistických zastupitelů Marta Semelová podpořila za celý klub návrhy, které přednesli různí opoziční zastupitelé (kupříkladu na projednání informace o stavu veřejného osvětlení, zónách veřejného stání nebo o obsazování dozorčích rad městských firem). »Nechceme personifikovat, obsazování dozorčích rad městských firem by se mělo řešit systémově,« řekla. »Opakovaně jsme požadovali zařadit některé body, řadu měsíce jsme tyto záležitosti interpelovali, nikdy se však nedostaly na program, koalice je vždy zablokovala. Nyní dáváte na program všechno najednou, jsou to tisíce stran,« dodala. »O co vám jde? Jako opozice nemůžeme poctivě hlasovat, protože se nemůžeme připravit. To chcete, aby všechno probíhalo neodborně, netransparentně? Jsou to důležité věci – městský okruh, kulturní koncepce, územní změny, smlouvy… Program nepodpoříme. Neděláme to kvůli napadání koalice, ale proto, že chceme, abychom pro rozvoj města dělali něco společně, zodpovědně,« uvedla. Za pravdu jí dal i zastupitel Alexandr Bellu (ODS), s kterým jsou jinak názorovými protivníky. Na program, který byl schválen pouhými 34 koaličními hlasy, opět neprošel jediný opoziční návrh.
Ziskový, nebo neziskový projekt?
Dlouhou diskusi zastupitelé vedli o návrhu na poskytnutí účelové investiční dotace z rozpočtu hlavního města v letošním roce městské části Praha 2 na vybudování nabíjecích stanic pro elektromobily a instalaci lamp s bezpečnostními funkcionalitami. Komunisté zdůraznili, že opatření považují za důležité a potřebné především kvůli ochraně životního prostředí, vadí jim ale nedostatek informací k pilotnímu projektu. »Chceme vědět, kdo bude nabíjecí stanice pro elektromobily provozovat, zda město, městská část, nebo soukromý subjekt. A také, zda to bude zisková, nebo nezisková činnost. Pražská energetika zaplatí 700 tisíc korun, hlavní město dává do projektu finanční prostředky ve výši 950 tisíc korun. Pokud to bude zisková činnost, bude se poměrně dělit i zisk z provozu?« zeptal se Hrůza. Dotazy několikrát zopakoval, odpovědí se přesto nedočkal. Zastupitel Radomír Nepil (ANO) uvedl, že informace bude mít Praha 2. »My rozhodujeme o penězích hlavního města a je nám řečeno, že se máme dotázat Prahy 2? Taková argumentace je pro mě neúnosná. Chci znát veškeré informace od těch, kteří předlohu navrhli, tedy od zástupců Rady hlavního města Prahy,« uvedl Hrůza. Doplnil, že by pomohl například odborný seminář na dané téma. »Byli jsme připraveni pro návrh hlasovat, ale až poté, až dostaneme odpovědi,« dodala Semelová. Odpovědi komunisté nedostali, návrh proto nepodpořili. Zároveň hlasovali pro návrh Piráta Jakuba Michálka, že ZHMP žádá Radu hlavního města Prahy o předložení koncepčního řešení elektromobility a nabíjecích stanic v hlavním městě, právě v návaznosti na pilotní projekt Prahy 2, a to k 1. říjnu 2017. Návrh ale nebyl přijat, hlasovalo pro něj jen čtrnáct zastupitelů. Předloha byla schválena 46 hlasy, spolu s koalicí ji podpořili i zastupitelé ODS a TOP 09.
Diskuse kolem grantů na podporu sportu
Diskusi vzbudil i návrh na přidělení jednoletých grantů v oblasti podpory sportu a tělovýchovy na letošní rok. »Rozvoj sportu, zejména mládežnického, podporujeme. Je to zásadní politický postoj. To, co nás trápí, je jistá míra nejistoty, protože si přejeme, aby na úrovni hlavního města nikdy nevzniklo to, co se stalo na centrální úrovni,« uvedl Hrůza. Na mysli měl dění na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ohledně dotací na sport, kvůli čemuž byli zadrženi předseda Fotbalové asociace ČR Miroslav Pelta a náměstkyně ministryně Simona Kratochvílová. K jistotě, že se to nestane, je podle KSČM třeba více informací, ty ale ze strany vedení města poskytnuty nebyly. »Vzal jsem na vědomí, že byly přiděleny granty za 154 milionů korun, přičemž přibližně třetina – 49 milionů – byla směrována na fotbal. Mám pocit, že existuje i řada jiných sportovních odvětví, které zasluhují podporu, protože se dlouhodobě a ve velkém rozsahu starají se o mládež,« uvedl. Fotbalisté žádali 79 milionů korun, což podle Hrůzy vyvolává řadu otázek. V této souvislosti zmínil informace z portálu seznam.cz, že ředitelka odboru sportu a volného času na pražském magistrátu Soňa Fáberová navštívila, s Fotbalovým svazem, San Marino. Hrůzu zajímalo, zda se cesty opravdu zúčastnila, nebo je to výmysl, a zda to případně mělo jakoukoli vazbu na její práci v pražském magistrátu. Fáberová by se k tomu měla podle něj vyjádřit, což se nakonec nestalo. Přesto komunisté návrh podpořili.
Ochrana obyvatel Prahy 6 po zprovoznění Blanky
Hrůza přednesl interpelaci na náměstka Petra Dolínka (ČSSD) ve věci opatření na ochranu obyvatel Prahy 6 po zprovoznění Tunelového komplexu Blanka. »V dubnu tohoto roku jsem se na vás obracel v téže věci, odpověď mi byla doručena po květnovém jednání zastupitelstva, takže se vyjadřuji až nyní. Na některé otázky jsem nedostal odpověď, proto je pokládám znovu: Kdy bude vybudován ochranný labyrint v křižovatce Malovanka? Kdy bude položen tichý asfalt v ulici Patočkova? Oba body byly politickým vedením slíbeny. Nedostal jsem také odpověď na otázku, jak to bude s keři, které by mohly být zasazeny ve středovém pásu Patočkovy ulice, za účelem tlumení prachu a hluku,« řekl. Vznesl i doplňující dotaz, který vyplynul z odpovědi náměstka v návaznosti na Hrůzův požadavek realizovat aktuální měření hluku v Patočkově ulici, kde vzrostl počet vozidel z 30 tisíc na 45 tisíc denně. »Bylo mi sděleno, že měření proběhlo a zjištěné údaje budou do konce června na webu. To je v pořádku. Současně ale bylo uvedeno, že aktuální hlukový limit, daný časově omezeným povolením komunikace, je 73,8 dB. Nerozumím, zda je to limit denní, noční, nebo průměr, kým byl limit stanoven a jak dlouho bude povolení pro toto místo platit,« uvedl. Dolínek na interpelaci odpoví písemně. Ústně odpověděl jen na dotaz, týkající se zeleně ve středovém pruhu Patočkovy ulice, měla by být vysázena v režii městské části Praha 6, která na to má připravené peníze a zaslala již objednávku.
Zatěžování ředitelů škol
Ve věci končícího šestiletého funkčního období ředitelů škol, které uplyne 31. července 2018, interpelovala radní Irenu Ropkovou (ČSSD) zastupitelka Semelová. »Podle mých informací tito ředitelé dostali z vašeho odboru maily, v nichž jsou upozorňováni, co všechno a do kdy musí připravit. Je tam uvedeno, že k objektivnímu posouzení hodnocení jejich práce budou využity materiály, získané externími nezávislými hodnotiteli, a analýzy dostupných informací. To znamená ekonomické výsledky konkrétní školy, výsledky hodnocení České školní inspekce, stanovisko školské rady, výsledky provedených kontrolních činností, vlastní hodnocení školy, koncepce dalšího rozvoje školy, výsledek projektu Bezpečná pražská škola či provozní schopnosti ředitele na základě metody PAPI,« uvedla. Ředitelé mají zpracovat hodnocení školy a koncepci jejího dalšího rozvoje. Vše už do 31. července tohoto roku, tedy rok předtím, než jim skončí funkční odbobí. »V materiálech, které zpracovává každá škola, je dost informací, které lze jednodušše vytáhnout. Připravovat nové zprávy bude pro ředitele ke konci školního roku, kdy mají dost jiného papírování, velkou zátěží,« řekla. Podivila se také nad tím, proč si město na hodnocení v rámci metody PAPI (osobní rozhovory) najímá soukromou agenturu. Ropková odpověděla, že necelých dvě stě ředitelů ve funkci končí a město chce rozhodnout, kde bude nový konkurs a kde ředitel zůstane bez něj, koncepci prý ředitelé budou moci zpracovat začátkem prázdnin. Agentura je podle ní vázána na projekt Bezpečná pražská škola, zkoumáno bude klima ve školách, tedy vztahy mezi vedením školy a učiteli či mezi učiteli a žáky, což také přispěje k rozhodnutí, zda bude nový konkurs vypsán. Na otázku Semelové, kolik to bude stát z městské kasy, odpoví písemně. Semelová má strach, aby to nebyl další outsorcing, na který se vynaloží příliš peněz.
Konkurenční strojírna z Prostějovska?
Hrůza se na primátorku obrátil ve věci Pražské strojírny, a.s., která je dceřinou firmou Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s.. Informoval o tom, že se seznámil s článkem v Hospodářských novinách ze dne 30. května 2017 s názvem »Tady je Faltýnkovo«. Snaží se získat objektivní informace, dobrat se pravdy, proto se rozhodl záležitosti interpelovat. »Jde o citlivé otázky, vztahující se k majetku města Prahy. Jádro novinové informace spočívá v tom, že bývalý ředitel Pražské strojírny Říha popisuje jednání z 27. ledna 2017, kdy došlo k setkání s primátorkou a dalšími zainteresovanými, s tím, že na něj byly kladeny požadavky personálního charakteru, byl pod velkým tlakem a dal si to do souvislosti s aktivitami konkurenční firmy DT – Výhybkárna a strojírna z Prostějovska,« uvedl. Článek dochází k závěru, že »nyní to jen přiživuje spekulace, že konečným cílem celé operace bylo napomoci prostějovskému výrobci k ovládnutí toho pražského, zvláště když jeho majitel zájem o koupi nevyvrací«. Aby byly odstraněny vznikající spekulace, požádal Hrůza primátorku o jednoznačné vyjádření, že Praha neusiluje o prodej firmy Pražské strojírny, kterou ve Vinoři vlastní její dopravní podnik. Krnáčová reagovala, že s ředitelem Vladimírem Říhou si schůzku vyžádala ona, jelikož má podezření, že se v Pražské strojírně nehospodaří hospodárně, bylo prý dokonce podáno trestní oznámení.
Podmínky pro parkování lidí s postižením
Další interpelace Semelové směřovala na náměstka Dolínka a týkala se parkování osob se zdravotním postižením v modrých zónách placeného stání. Dolínek jí totiž na nedávnou interpelaci odpověděl, že město chystá řešení, jak těmto lidem pomoci, aby nemuseli platit vysoké částky a zároveň mohli zaparkovat. »Nyní jsem od Sdružení zdravotně postižených získala informaci, že na váš návrh řešení možnosti zastavení a stání motorových vozidel s mezinárodní kartou pro osoby, které jsou držiteli ZTP a ZTP/P, na tzv. modrých zónách, čekají téměř rok. Vím, že probíhalo jednání s vámi zde na magistrátu, zúčastnil jste se i semináře ve sněmovně, zástupcům sdružení jste sdělil, že návrh řešení projednala rada magistrátu a bližší podmínky jim budou sděleny, doposud ale tuto zprávu neobdrželi a stále čelí problémům, jak řešit návštěvu lékaře a vyřizování dalších záležitosti, když daná místa jsou poblíž modré zóny a oni nejsou schopni dojít větší vzdálenosti,« uvedla. Dolínek reagoval, že město připravilo technickou úpravu ceníku pro parkování v modrých zónách, kterou bude schvalovat rada, kolem placených zón musí vyřešit i další problémy, detaily pošle Semelové písemně, na její dotaz, kdy by mohl ceník začít platit, odpověděl, že by byl rád, aby to bylo k ročnímu založení placených zón.
Stav Strahovských stadionů
Poslední červnová interpelace Semelové se týkala stadionů na pražském Strahově. Směřovala také na Dolínka. »Jak bylo nedávno zveřejněno, stadion Evžena Rošického, který je v současnosti ve špatném technickém stavu, takže ročně stojí údajně miliony korun, by se měl prodávat a na jeho místě by měly vyrůst bytové domy. Tuto informaci popřel představitel Fotbalové asociace ČR, která stadion vlastní. Paní náměstkyně Kolínská se za hlavní město, podle médií, vyjádřila ve smyslu, že by toto území mělo být zachováno pro sport, což ostatně vyplývá i z územního plánu. S tím se dá určitě souhlasit. Přesto by mě zajímalo, jak to ve skutečnosti opravdu je. Druhý dotaz směřuje k velkému Strahovskému stadionu, který je od roku 2003 národní kulturní památkou. Tady se chci zeptat, jaké budoucí využití zde plánujete. Poznámka na závěr. Tato sportoviště svého času zažívala slávu a byla řádně udržovaná. Pohled na ně v současnosti, to je něco otřesného. Zabývá se někdo tím, kdo to způsobil, kdo nese zodpovědnost za současný stav?« uvedla. Dolínek reagoval, že stadion Evžena Rošického nedávno prošel, jsou tam potřebné opravy, u velkého Strahovského stadionu je to podle něj složitější, neboť jej hlavní město nevlastní, jedná se ale podle něj o důležitou lokalitu.
Prioritou je vnější okruh
Zastupitelé vzali na vědomí informaci k aktuálnímu vývoji projednávání dokončení severovýchodní části městského okruhu, pozměňovací návrhy, včetně schválení záměru, ale neprošly. Zastupitelé TOP 09 kvůli tomu opustili jednání a místo sebe nastrčili papírové figuríny. Předcházela tomu vášnivá diskuse. Komunisté, kteří se drželi věcné roviny, dokončení severovýchodní části městského okruhu podporují. »Městský okruh je jen část problému, prioritou by mělo být jednání o dokončení silničního okruhu kolem Prahy,« uvedl zastupitel Hrůza. Nedokončeným silničním okruhem je podle jeho slov dotčena mimo jiné Praha 6, tamní Patočkovou ulicí v Břevnově projíždí denně po zprovoznění Tunelového komplexu Blanka 45 tisíc, namísto původních 30 tisíc, aut. Vedení města by podle jeho slov mělo vyvíjet tlak na vedení státu, aby byl silniční okruh kolem Prahy vybudován. Vnější okruh je prioritou i podle zastupitele Šimůnka. »Nebudou-li oba okruhy, vnější i vniřní, dostavěny, nemůžeme se bavit o zklidnění dopravy v Praze,« řekl. Podle něj jsme v bludném kruhu, Praha vynakládá značné prostředky kupříkladu na výstavbu protihlukových stěn, hluk se ale přesouvá jinam. »Dostavěl se Tunelový komplex Blanka, do určitých částí to vneslo klid, do jiných ale zase neklid. Na okraji Prahy je velké množství kamionů. Město by mělo vyzvat vládu, aby to začala řešit, existuje možnost dostat kamionovou dopravu na železnici,« poukázal Šimůnek na několik, spolu souvisejících, problémů. Okruh kolem Prahy, který se z mnoha různých důvodů odkládá, by podle Hrůzy pomohl vyřešit tranzit, který je přiváděn do vnitřního okruhu. »Existuje snad levnější a komplexnější řešení, jak obyvatele Prahy po zprovoznění Blanky chránit?« položil řečnický dotaz. Podle jeho názoru ne. »Městský okruh nelze vnímat izolovaně, pokud ho dostavíme bez silničního okruhu kolem Prahy, tak tranzit, který jezdí chybně trasovaným Tunelovým komplexem Blanka, ještě více vzroste. My ale naopak potřebujeme odpoutat velkou část vozidel, které do systému vjíždějí,« řekl. Jako zastupitel městské části Praha 6 připomněl, že před realizací Tunelového komplexu Blanka bylo tamním občanům z úst někdejšího starosty Tomáše Chalupy (ODS) slibováno, že komplex nebude zprovozněn do doby, než bude silniční okruh kolem Prahy. »Prahu by nestál ani korunu, hlásí se k němu stát,« řekl Hrůza. A vzpomněl, že o vnějším okruhu se mluví již sto let – od dvacátých let minulého století.
Čerpání kapitálových výdajů, dostupné bydlení
Zastupitelé schválili závěrečný účet hlavního města za rok 2016. Komunisté se zdrželi hlasování. Přebytek hospodaření k 31. prosinci 2016 byl 12,3 miliardy korun, příjmy byly plněny do výše 74,2 miiardy korun (108 % rozpočtu), výdaje do výše 62 miliard korun (84 % rozpočtu). Z toho běžné výdaje činily 51,1 miliardy korun (93 % rozpočtu) a kapitálové výdaje 10,8 miliard korun (58 % rozpočtu). Právě u kapitálových výdajů se zastavila Semelová. »Opakovaně upozorňujeme na čerpání kapitálových výdajů. Byť rozumíme důvodům – problémy s výkupem pozemků, zvýšení legislativních nároků před zahájením stavby, zdržená výběrová řízení a podobně, čerpání je velmi slabé a svědčí o nepřipravenosti různých projektů, Praha by se na to zaměřit,« uvedla. Náměstkyně Eva Kislingerová (ANO) řekla, že se vycházelo z hypotézy a následně nebylo stabilní právní období, čerpání ale vedení města sleduje, správci jednotlivých kapitol dělají přehledy o situaci i přijatých opatřeních. Příště by podle ní měla být situace lepší. Hrůza připomněl existenci Fondu rozvoje sociálního, respektive dostupného, bydlení, do kterého byly na jeho počátku vloženy 3 miliardy korun, fond je pravidelně doplňován o příjmy z prodejů bytového fondu. Účel, s nímž bylo – z levé části politického spektra ZHMP – založení fondu spojováno, není podle něj naplňován. »Považuji to za vážnou chybu, registrujeme, že onen stav v oblasti bytové je sociálně komplikovaný, začíná být napjatý, řada mladých lidí není schopna dosáhnout na hypotéky, hypoteční trh se v krátkém období stane ještě nedostupnější, cenová bublina na trhu, jak signalizuje ČNB, narůstá, a my jako město bychom měli v oblasti sociálního bydlení vyvíjet potřebnou akvititu,« řekl. »Chci věřit, že do konce funkčního období (podzim 2018 – pozn. red.) máte připravena opatření a chcete rozpohybovat činnost tohoto fondu. Mladí lidé totiž dnes nemají jiné možnosti, než obsadit objekt ve vlastnictví hlavního města, a upozornit tak na závažnou situaci, v které se ocitají,« zmínil obsazení prázdné budovy v Hybernské 4. Kislingerová k Fondu rozvoje dostupného bydlení uvedla, že radní Radek Lacko (ANO) chystá kupříkladu projekt na Černém Mostě. »Chci věřit, že mladí lidé to postupně zvládnou,« řekla.
Zastupitelé projednávali také poskytnutí dotace městským částem Praha 8 a Praha 12. Osmá městská část požádala o dotaci ve výši 20 milionů korun pro řešení akutní potřeby investic do finančně nákladné kompletní rekonstrukce uvolněných bytů, které následně budou pronajaty lidem v tíživé situaci (matky samoživitelky, senioři, občané se zdravotním postižením a podobně), dvanáctá městská část požádala o dotaci ve výši 30 milion korun (při spoluúčasti 5 milionů korun ze strany městské části) na spolufinancování rekonstrukce objektu Modřanská 4 (svěřen mětské části Praha 4), kterou vznikne 22 malometrážních bytů (do 45 metrů čtverečních) určených pro matky samoživitelky s malými dětmi a pro osamělé seniory starší 65 let. Komunisté návrh podpořili. »Podporujeme, aby prostředky z fondu byly použity na účel, na který byly zřízeny, tedy na bydlení pro mladé rodiny, lidi v tíživé sociální situaci, seniory a podobně,« odůvodnila to pro náš list Semelová.
Přebytky rozpočtu na školské či sociální projekty
Hádka se strhla kolem projednávání rozdělení přebytků rozpočtu – tří miliard korun. Předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija (ODS) nařkla koalici z politické korupce, neboť peníze nešly do městských částí, vedených starosty za ODS, nebo těch, kde ve vedení není žádná strana koalice či se za za tamní projekty nikdo z koalice nepostavil. Koaliční zastupitelé se nařčení bránili – podle Kislingerové byly peníze rozděleny těm částem, které o ně požádaly a předložily kvalitní projekty. »K odstranění jakýchkoli možných pochybností a podezření a v zájmu otevřené politiky, dávám návrh do budoucna a apeluji na vládnoucí koalici, aby do přípravy takovýchto tisků spojených s přerozdělováním přebytků hospodaření hlavního města byly zapojeny všechny politické strany napříč spektrem, včetně KSČM a Pirátů. V minulosti se tak nestalo, nyní rovněž ne. Byl bych rád, kdyby se tato praxe změnila, je to největší problém toho, co je předmětem kritiky,« uvedl Hrůza. »Rada zřídila komisi, kam nás a KSČM radši nedali, abychom jim do toho moc nekecali,« řekl řečí jadrnou Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Komunisté materiál většinově podpořili, neboť – přes zmiňované spekulace – peníze šly především na školské či sociální projekty.
Byty na Nákladovém nádraží Žižkov?
Zastupitelé schválili pořízení nového návrhu celoměstsky významné změny územního plánu hlavního města v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov a areálu Vackov, jedná se o vymístění železniční dopravy a začlenění území do městské struktury. Lidově řečeno – budou se tam moci stavět byty. Proti je vedení městské části Prahy 3 a ani magistrátní koalice není jednotná – zastupitelé ČSSD hlasovali proti, návrh naopak (s výjimkou Alexandra Bellu, radního Prahy 3) podpořili zastupitelé ODS. Komunisté se zdrželi hlasování. Podle Hrůzy je třeba objasnit, jaké řešení město má, aby nebyly zatíženy komunikace, ale zboží mohlo být dováženo do centra. »Z informací, které máme, je zjevné, že území kapacitních železničních nákladových nádraží, kde probíhala kontejnerová přeprava přímo v Praze, tedy Žižkov a dříve částečně i Bubny, budou změněna. Ptám se, jaká je do budoucna koncepce z hlediska dopravování kontejnerů, respektive zboží, na úrovni Prahy?« uvedl. Upozornil na to, že proti překládání kontejnerů v Malešicích se bouří místní občané, kteří iniciovali petici, kterou zastupitelé začali projednávat, pokračovat budou v září. Náměstkyně Petra Kolínská (SZ-Trojkoalice) reagovala, že v zásadách územního rozvoje se počítá se několika místy pro překladiště, jmenovala právě Malešice či Smíchovské nádraží, nebrání se otevření tématu na výborech pro dopravu nebo územní rozvoj. Zastupitelé se opět sejdou ve čtvrtek 14. září.