Komentáře

Jsou debaty a debaty. Z některých je mi špatně. Konkrétně když sleduji licitace o tom, jestli a kolik se má přidat těm, kteří berou minimální mzdu. Copak je to normální?! Jestliže někdo poctivě pracuje, má dostat plat. A to v takové výši, aby se z něho dalo vůbec žít. Vždyť si vemte, kolik stojí nájem a všechny ty další poplatky za bydlení, kolik platíme za dopravu, za léky a zdravotní péči.

Je to už nějakou dobu, co jsem, nejen v Poslanecké sněmovně, ale i při jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy, vystupovala s požadavkem řešit situaci kolem průvodcovské činnosti.

Za účasti České republiky vzniká v těchto dnech nová vojenská struktura Evropské unie pod názvem Permanent Structured Cooperation (PESCO).

Od Října 1917 uběhlo sto let. Nebyl revoltou lůzy. Vedla ho intelektuální elita. Razila civilizovaný scénář. O střet, kudy dál, stála na půdě sovětů, originální lidové samosprávy. Po zbrani sáhl puč carské generality. Demokracii vyhnal do ilegality.

Dvojrole 17. listopadu je bizarní. Ten z roku 1939 vstoupil do světových dějin. Mezinárodní den studentstva je jediným s českými kořeny. Slaví se dodnes a napříč kontinenty. 17. listopad 1989 to štěstí nemá. Ten politiku i veřejnost štěpí.

Už za rok bude republice rovných sto. Svůj vlastní stát jsme neměli třikrát déle. Habsburský „žalář národů“ je diskriminoval i etnicky. „Nesamozřejmá“ byla – Lužičtí Srbové mohou vyprávět -, i česká národní svébytnost.

Bude máslo? Kolik bude stát? Včera jsem dostal odpověď přímo od zemědělců. Mléka i másla je dost. Špatné zákony této země umožnily různým spekulantům a jejich firmám skupovat zásoby některých potravin.

Bohuslav Sobotka stříhá metr. Tím omamnější jsou sliby, jimiž neskrblí. Nově vábí i na sociální konvergenci. Tedy na mzdy, co nebudou jen chudým příbuzným výplat západně od nás.

Bylo, nebylo jedno království ve střední Evropě, sice malé, zato ale bezvýznamné. Mělo svého krále i opravdovou a nefalšovanou, ukázkově neschopnou vládu. Trvalo teprve 27 let, ale povoralo a zničilo co mohlo.

Kauza pomníku místo vepřína je prý vyřešena. Faktů, co tu idylku boří, však neubývá. Lágrů, často horších než ten v Letech, bylo víc. Co tam, kde je „protektorát“ zřídil, vyrostlo po válce, média nezajímá.

V letních měsících projednávají jednotliví resortní ministři návrh státního rozpočtu na rok 2018 je to už takový pravidelný rituál mezi schválením hrubého návrhu v květnu a konečnou vládní verzí v září.

Zásluhy této vzácné ženy, jak v době předválečné, tak i válečné, nás zavazují k tomu, aby její jméno nebylo zapomenuto. Jako novinářka a protifašistická bojovnice dokázala vždy pomáhat lidem.