V břevnovském hostinci U kaštanu je 25 židlí. Předevčírem jsme je obsadili do poslední. Rovných 140 let od chvíle, kdy tudy běžely dějiny. 7. 4. 1878 tu vznikla „českoslovanská“ sociální demokracie. Zval jsem i Jiřího Zimolu, jejího statutárního místopředsedu dnes.
Je to už nějakou dobu, co jsem, nejen v Poslanecké sněmovně, ale i při jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy, vystupovala s požadavkem řešit situaci kolem průvodcovské činnosti.
Průzkumy veřejného mínění vyslaly jasný signál. Většina si přeje vládu ANO, tolerovanou SPD a KSČM. Pravdoláska je vzteky bez sebe. Láduje pod kotle demagogie. Ty, komu bije srdce napravo, děsí ohrožením demokracie.
Od Října 1917 uběhlo sto let. Nebyl revoltou lůzy. Vedla ho intelektuální elita. Razila civilizovaný scénář. O střet, kudy dál, stála na půdě sovětů, originální lidové samosprávy. Po zbrani sáhl puč carské generality. Demokracii vyhnal do ilegality.
Z témat, odložených v předvolebním mumraji, je i vládní usnesení z konce srpna. To o „bilaterální půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 1,5 miliardy EUR z devizových rezerv České národní banky“.
Dvojrole 17. listopadu je bizarní. Ten z roku 1939 vstoupil do světových dějin. Mezinárodní den studentstva je jediným s českými kořeny. Slaví se dodnes a napříč kontinenty. 17. listopad 1989 to štěstí nemá. Ten politiku i veřejnost štěpí.
Už za rok bude republice rovných sto. Svůj vlastní stát jsme neměli třikrát déle. Habsburský „žalář národů“ je diskriminoval i etnicky. „Nesamozřejmá“ byla – Lužičtí Srbové mohou vyprávět -, i česká národní svébytnost.
Napřed „Bolševický ráj?“ Pak přímo „Bolševické peklo!“ Tu „výstavu“ si pořídil nacistický „protektorát“. Poskládala ji šmíra, které se slušná společnost štítila.
Bude máslo? Kolik bude stát? Včera jsem dostal odpověď přímo od zemědělců. Mléka i másla je dost. Špatné zákony této země umožnily různým spekulantům a jejich firmám skupovat zásoby některých potravin.
I když je voda naším národním bohatstvím, vládnoucí politici koncem 90.tých let rozhodli, aby nakládání s pitnou vodou přešlo do soukromé sféry a stalo se předmětem zisku z podnikání, který odchází mimo veřejný sektor.
Bohuslav Sobotka stříhá metr. Tím omamnější jsou sliby, jimiž neskrblí. Nově vábí i na sociální konvergenci. Tedy na mzdy, co nebudou jen chudým příbuzným výplat západně od nás.
Prázdnou slámu mlátí pavlač nebo putyka. Od profesora se to nečeká. Igor Lukeš přednáší na Boston University. Historii a mezinárodní vztahy. V sobotu obšťastnil čtenáře Mladé fronty Dnes. 150 let od premiéry Kapitálu.
Bylo, nebylo jedno království ve střední Evropě, sice malé, zato ale bezvýznamné. Mělo svého krále i opravdovou a nefalšovanou, ukázkově neschopnou vládu. Trvalo teprve 27 let, ale povoralo a zničilo co mohlo.
Praha – šperk v srdci Evropy s mnoha přívlastky – matka měst, stověžatá Praha… Kolik písní opěvující její krásu, kolik básní věnujících se okouzlující zákoutím a místům, z nichž na nás dýchá slavná historie.
Kauza pomníku místo vepřína je prý vyřešena. Faktů, co tu idylku boří, však neubývá. Lágrů, často horších než ten v Letech, bylo víc. Co tam, kde je „protektorát“ zřídil, vyrostlo po válce, média nezajímá.
Prý konec dějin. Už od konce 80. let. Vybubnoval ho Francis Fukuyama. Prohlásil za něj despocii lakoty. Elity si ho platí dodnes. Pohádka pro dospělé se hroutí. Prst sliní i Lidovky.cz. Na téma Marxův Kapitál – debutoval před 150 lety – dávají celý seriál.
V letních měsících projednávají jednotliví resortní ministři návrh státního rozpočtu na rok 2018 je to už takový pravidelný rituál mezi schválením hrubého návrhu v květnu a konečnou vládní verzí v září.
V Osečku na Nymbursku od pátku probíhala nelegální technoparty. Policie vyzývala účastníky k vyklizení prostoru, ti ale odjeli až v neděli. Bývalá moderátorka TV Nova a obyvatelka Osečka R.
Zásluhy této vzácné ženy, jak v době předválečné, tak i válečné, nás zavazují k tomu, aby její jméno nebylo zapomenuto. Jako novinářka a protifašistická bojovnice dokázala vždy pomáhat lidem.
Poslední summit G-20 vyslal jasnou zprávu. Zní přesně opačně, než jak ji přežvykuje presstituce. Vytvářet zdání, že elity procitly ze svého letitého stihomamu, je legrační. Za vrchol lidských práv mají ta, co si nárokuje mamon.
