To že je prezident Pavel vášnivým cestovatelem a rád využívá všechny druhy dopravy včetně té po dvou kolech se vědělo před jeho inaugurací. Nepřekvapilo tudíž že se do toho ještě více opřel po svém zvolení. Cestami po republice, účastí na různých akcích si dával velmi záležet především na své prezentaci coby starostlivého tatíčka republiky. Budiž mu to i přesto připsáno k dobru. Sliby nezarmoutíš. Směle se vydal i do zahraničí kde však své bývalé vojenské řemeslo nezapřel a namísto s mírovou holubicí projíždí Evropou s křižáckým mečem čímž se podobá jednomu svému předchůdci který souhlasil s bombardováním byvší Jugoslávie humanitárními bombami. Války chtivými je náš monarcha vítán a oceňován. Méně již těmi, co těmito konflikty trpí, ztratili své blízké či dokonce vlastní zemi. Proto jeho další spanilá jízda do sousedního Bavorska překvapuje snad jen tím, že se ji bez ohledu na nemalé náklady a ke zděšení ochranné služby rozhodl vykonat na motocyklu, a to symbolicky na německém BMW. I přes jistá rizika si to nenechal vymluvit. Prý proč ne když mohl Václav Klaus lyžovat tak proč on by se měl vzdávat svého motorového oře. Skutečný geroj ten náš (ne můj) prezident. A proč se vlastně vydal na tuto štrapáci? Prý přijel podpořit Bavorsko-české týdny přátelství. Jak a s kým si utužování přátelství představuje předvedl ihned ve svém prvním vystoupení, kdy poděkoval dle mne tomu „pravému“ zde jistě náhodou přítomnému předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi. Prý za zlepšení česko-německých vztahů. Sice mně zásluhy tohoto pána nějak unikají, ale prezident má své zkušenosti a od tajných služeb jiné informace. Také ty od fialového předsedy vlády, který pro sdružení dokonce sám pracoval nejsou k zahození. Mají, uznávám, rozhodně větší váhu než znalosti nějakého pražského penzisty. Takže uvidíme, co se z toho gesta nakonec vyklube.