Předvánoční pražské zastupitelstvo – jedna nadílka za druhou

19. 12. 2023
KSČM, KV KSČM Praha, Marta Semelová, ZHMP

Začnu tou nejčerstvější. Není to sice přímo rozhodnutí zastupitelstva, které se konalo ve čtvrtek 14. prosince, ale rozhodnutí Rady hl. města, jež učinila o čtyři dny později. Takže - ke všemu tomu zdražování, kvůli kterému stále víc rodin chudne, přibyde v Praze ještě od začátku ledna zdražení vodného a stočného o 13 %. Místo letošních 128,18 korun za kubík to nově bude 144,88 korun. Podle radního Michala Hrozy (TOP 09) ovšem zůstává vodné a stočné v Praze na sociálně únosné úrovni. No, pro něj to asi s jeho měsíčním příjmem únosné je, navíc se ještě regionálním politikům od ledna zvýší plat. Ale co rodiny s dětmi, samoživitelky, senioři…Ví pan radní, že pro pomoc do potravinové banky chodí stále víc lidí, protože už jim nezbývá ani na jídlo pro děti? Že průměrný nájem městského bytu o rozloze 60 m2 v Praze je 23 tisíc korun měsíčně? Že stále víc rodičů nemá na školní obědy a volnočasové aktivity pro své potomky? Že v hlavním městě žijí senioři, kteří se rozhodují, jestli si koupí jídlo nebo potřebné léky? Páni konšelé však žijí v jiném světě! Místo skutečné a trvalé péče o obyvatele hlavního města, která by jim zajistila důstojný život, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) vyhlašuje před budovou magistrátu adventní sbírku potravin a ještě ji komentuje slovy: „Budu velmi rád, když Pražané skutečně projeví vztah k těmto svým spoluobčanům.“ Tak mě napadá – k čemu potřebujeme takové vedení města?

Rozpočet hlavního města

Šest hodin trvalo projednávání rozpočtu města pro rok 2024. Výdaje jsou ve výši 109,4 miliardy (roční nárůst o pět miliard korun), příjmy 105,8 miliardy s tím, že rozdíl má být pokryt z vlastních zdrojů města. Nejvíc jde na dopravu (28,7 miliardy) a na školství (27,5 miliardy), na investice je rozpočtováno 21,3 miliardy. Tou největší je stavba metra D (3,1 miliardy), následuje rekonstrukce Průmyslového paláce. Za zmínku stojí i přeměna nedokončeného Centra Nová Palmovka na sídlo evropské vesmírné agentury či obnova tramvajové trati na Václavském náměstí. Důležité jsou opravy, rekonstrukce, přípradně stavba mostů. Mezi ně patří Libeňský most a výstavba Dvoreckého mostu ze Zlíchova do Podolí.

Ve stadiu příprav je také projekt Vltavské harmonie, které nebude sloužit pouze Pražanům, ale všem návštěvníkům hlavního města. Logické by proto bylo, aby se stát na financování těchto staveb významněji podílel. Ostatně koalice na celostátní úrovni i na úrovni Prahy jsou složeny na stejné bázi, dalo by se tedy očekávat, že vyjednávání o kofinancování by nemělo být složité. Jak vidno, opak je pravdou. Kde jsou ty časy, kdy se předlistopadové Československo výrazně podílelo na výstavbě metra a dalších důležitých stavbách metropole.

Diskuze o rozpočtu byla obsáhlá. Nelze se divit. Na jednu stranu bohaté město, na stranu druhou chybí prostředky tam, kde by byly zapotřebí, například na bydlení. Kam se asi ztrácejí? Mohu uvést jeden z mnoha příkladů. V září poněkud podivně vyhrála třicetimiliardovou zakázku na výstavbu metra D firma Subterra z koncernu Metrostav. Dopravní podnik hlavního města však předtím vyloučil sdružení firem Porr a Vinci, jež přišlo s nabídkou o dvě miliardy levnější. V diskuzi zazněla i otázka oprav Barrandovského mostu, či příprava výstavby nového pavilonu v ZOO pro lední medvědy za víc než 1 miliardu korun. Oprávněné kritice se nevyhnul ani meziroční nárůst počtu zaměstnanců magistrátu z 2 250 na 2 326 a počet poradců o 17.

Našli se zastupitelé, kteří požadovali víc peněz na sociální oblast, na rodinnou politiku, terénní služby, pečovatele či speciální pedagogy, uspěli však jen minimálně. V průběhu diskuze se znovu projevila nesourodost pražské koalice, kdy každá strana má jinou představu o rozvoji města, dopravě, výstavbě, má rozdílné priority.

Na pořadu Schmalz

Dvouhodinovou diskuzi pražských zastupitelů si vysloužil někdejší manažer společnosti ČEZ a bývalý pražský zastupitel za ODS Vladimír Schmalz kterého rada jmenovala novým členem dozorčí rady Pražské plynárenské. Jeho jméno figuruje v kauze Džbán a podle evidence stále drží čtvrtinový podíl ve společnosti Molepo. Ta v roce 2012 získala pozemky u koupaliště Džbán v Šárce. Současně spolu se Schmalzem vydírala město, kdy pod hrozbou uzavření koupaliště chtěla dosáshnout změny územního plánu, aby na pozemcích mohla stavět. Proti tomu se zvedla vlna odporu občanů, kteří uspořádali petiční akci.

Návrh na odvolání Schmalze z dozorčí rady však neprošel. Vše skončilo pouhým konstatováním, že Schmalz je ve sporu s HMP kvůli koupališti Džbán. Opět se přitom projevil rozpor koaličních stran. Zatímco piráti považují Schmalze za riziko, ODS ho hájí. Kdo by si však myslel, že piráti bouchnou do stolu, vyvodí odpovědnost a opustí koalici, jsou na omylu. Jejich chování, kdy někdy se tváří jako koalice, jindy jako opozice v koalici, je pokrytecké, ale očividně raději zavřou oči, než by opustili teplá radní křesílka.

Zrušit Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE) – ano či ne?

Návrh na zrušení této příspěvkové organizace předložil Martin Benkovič (ANO). Náplní organizace je zabývat se řešením klimatu a obnovitelnou energií, instalací fotovoltaických elektráren apod. V příštím roce je pro ni určeno z rozpočtu 23 milionů korun. Podle předkladatele však neplní cíl, nebyla schopna zajistit efektivní nákup energií a rozšíření obnovitelných zdrojů. Navíc činnosti, které jsou náplní její práce, řeší pro hlavní město, jak uvedl zastupitel Milan Urban (SPD), i společnost Technologie hl. m., Pražská energetická či Pražská plynárenská.

V diskuzi na toto téma zazněly i opačné názory. Zachování PSOE požadovala Eva Tylová (piráti), která vyzdvihla jeho schopnost získávat evropské dotace s tím, že uváděné problémy jsou na jiných organizacích. Další zastupitelé vyjádřili obavu, že zrušením bychom o významné dotace z evropských fondů mohli přijít. Ve hře je také novela energetického zákona, podle které, pokud projde celým schvalovacím procesem, bude muset být společenství tak jako tak transformováno.

Terminál Smíchovského nádraží – ceny letí vzhůru

Stavba nového přestupního terminálu na Smíchově má zahrnovat železnice, linky autobusů trolejbusů, tramvají a metro. Postaveno má být současně velkokapacitní parkoviště P+R pro 950 automobilů. Stavba by měla začít v příštím roce (i když víme, jak „rychle“ se u nás staví) a trvat by měla 5 – 7 let.

Potud krásná zpráva. Až na to, že se nám ten nový Smíchovský terminál nějak prodražuje. Před třemi lety byla předpokládaná cena 2,16 miliardy korun. Dnes se vyšplhala na 8 miliard. Za to by se postavilo 16 škol, jak uvedl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). K tomu ještě plánuje Správa železnic rekonstruovat současnou stanici za 5,2 miliardy. I další zastupitelé nevycházeli z údivu nad tím, jak je to najednou drahé. Poukazovali na to, že stavební průmysl začíná stagnovat, ceny jdou dolů. A opět logicky požadovali kofinancování ze strany státu, neboť terminál bude sloužit cestujícím ze všech regionů i ze zahraničí.

Přes argumenty pro i proti byl tisk schválen. Po zkušenostech s jinými pražskými dopravními stavbami jsem jen zvědavá, kam se nakonec cena terminálu vyšplhá.

 

Marta Semelová

předsedkyně KV KSČM Praha

Autor: 
Marta Semelová
Zdroj: 
Marta Semelová