Uskutečnilo se 22. června a trvalo, jak jinak, než do pozdních nočních hodin. Na programu bylo 118 bodů a další ještě přibyly. Mezi nimi například vyjednávání hlavního města a státu v rámci získání hlavní budovy České pošty a budov rušených poboček, řešení blokování páteřních komunikací na území Prahy ze strany aktivistů za plošnou 30 km rychlost, zpráva o situaci v Pražském inovačním institutu po proběhlém auditu, dotace spolku Český svaz ledního hokeje na mistrovství, humanitární pomoc občanům v chersonské oblasti prostřednictvím neziskovek či změna jednacího řádu zastupitelstva.
Ne všechny nové návrhy byly schváleny
Mezi nimi například o omezení tranzitní dopravy na Smetanově nábřeží a Malé Straně, nebo informace o výstavbě druhého úseku metra D mezi Olbrachtovou a Novými Dvory. Kvůli prodlužování hrozí, že se část stavby bude muset zakonzervovat, čímž dojde ke zdražení zakázky za cca 25 miliard. Čekat se podle náměstka Hřiba musí na verdikt ÚHOS. Zastupitelé se také domáhali projednání zrušení parkování zdarma pro elektromobily. První náměstek primátora Zdeněk Hřib (piráti) totiž do médií prohlásil, že tato výhoda skončí do konce roku 2023, což údajně požadovaly i městské části. Na zastupitelstvu ovšem za tento záměr schytal kritiku s tím, že jsme prý v elektromobilitě druhým nejhorším městem v Evropě. Přitom minulá koalice pod jeho vedením schválila ambiciózní a superdrahý klimatický plán za 230 miliard, jímž se přihlásila, mimo jiné, k ekologickému druhu dopravy. Ať už si o elektromobilech myslí kdo chce, co chce, fakt je, že parkování jako takové je v hlavním městě problém. Nakreslené čáry na silnicích ve všech možných barvách situaci komplikují a slibovaná koncepce zón stání je v nedohlednu. Vyslyšen nebyl ani návrh vyřešit problém duplicitních oznámení přestupkových deliktů městskou policií. Přestupek za jeden prohřešek (např. nesprávné parkování) je totiž oznamován opakovaně, takže člověk má najednou doma 5-6 dopisů s výzvou zaplatit za to samé.
Koněvova ulice přejmenována
Přestože mnozí zastupitelé apelovali na kolegy, aby rozhodnutí rady hlavního města o přejmenování Koněvovy ulice zastupitelé přehodnotili, jejich argumenty vyslyšeny nebyly. Pro projednání hlasovalo pouze 17 zastupitelů, 7 jich bylo proti a 37 se zdrželo. Koněvova bude tedy od 1. října přejmenována na ulici Hartigovu podle prvního starosty Žižkova Karla Hartiga. Změna se dotkne zhruba 7 500 lidí na Žižkově, víc jak 900 firem, které zde sídlí, 1 500 podnikatelů a více než 250 obchodů. Registrováno je v této ulici také 4 800 aut. Všichni budou muset měnit doklady. Nejde jen o občanské průkazy, ale také např. o povinnost nahlásit změnu bydliště zaměstnavateli, zdravotní pojišťovně, finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, živnostenskému úřadu, úřadu práce, bankám, úvěrovým společnostem, lékařům, telefonním operátorům a mnoha dalším.
Radnice Prahy 3 před časem uspořádala k přejmenování dvě ankety. V té první, mezi obyvateli Koněvovy ulice, se vyslovila drtivá většina občanů (71 %) proti přejmenování ulice. Poté radnice přistoupila k anonymní anketě, kde jí přejmenování těsně vyšlo. Jakou věrohodnost má anonymní anketa, v níž může hlasovat kdekdo bez ohledu na to, kde bydlí, je jasné.
Zastupitelé upozornili i na strach občanů z dalších městských částí. Značné obavy vzbudilo přejmenování např. u obyvatel bydlících na Praze 10, kde jsou ulice jako např. Ruská, Moskevská apod. Bude tento hloupý trend přejmenovávání ulic pokračovat?
Krajský výbor KSČM Praha vydal ostré nesouhlasné stanovisko s přejmenováním Koněvovy ulice. Jedná se o další skandální demonstraci přepisování historie spjaté s bojem proti fašismu a osvobozením naší země od hitlerovské okupace. Název nejdelší žižkovské ulice (její délka je 3,5 km) od roku 1946 bylo oceněním role maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva coby velitele vojsk Rudé armády, která nejen do naší metropole přinesla svobodu. Vedle politických a historických důvodů jsou příčinou nesouhlasu pražských komunistů i ohromné komplikace pro lidi, kteří zde bydlí, pracují a podnikají. Ze všech těchto důvodů KSČM toto nehorázné rozhodnutí jednoznačně odmítá.
Budova hlavní pošty v Jindřišské a rušení poboček
Další komplikace vzniknou lidem (nejen hlavního města) rušením poboček České pošty. Vedení města mělo dohodnout využití některých budov České pošty pro Prahu. Jde především o hlavní budovu v Jindřišské, dále v Moravské ulici na Vinohradech a na Pankráci v ulici Na Strži. Ač je pražská koalice složená na vládním principu, což by mělo vyjednávání se státem usnadnit, nějak se jí to nedaří. Pověřený ředitel České pošty údajně oznámil, že o přímém prodeji budovy v Jindřišské Praze neuvažuje.
Pro obyvatele metropole je důležitý pak hlavně apel na Českou poštu, aby přehodnotila rušení poboček. V Praze se ruší 36 poboček ze 106, přičemž hlavní město by mělo mít už v současnosti na počet obyvatel čtyřikrát víc pošt. Rušením se dostává na pětinu počtu, který by zde měl být. Zhorší dostupnost služeb, přibydou fronty a zatížení zaměstnanců pošty.
Zajímavé bylo závěrečné hlasování. Zastupitelstvo uložilo Radě hl. m. pokračovat ve vyjednávání se státem ve věci prodeje budovy České pošty v Jindřišské ulici, ale úkol apelovat na Českou poštu, aby přehodnotila počet rušených poboček v hlavním městě, neprošlo. Pro hlasovalo pouze 29 zastupitelů.
Blokování páteřních komunikací
Stejně jako před měsícem i tentokrát zastupitelé řešili situaci kolem blokování komunikací ze strany aktivistů dožadujících se plošné 30 km rychlosti na území hlavního města. Předkladatelé tisku navrhli vedení města, aby nechalo zpracovat právní analýzu, zda je možno se bránit proti tomuto blokování s tím, že pokud to legislativa neumožňuje, aby byl připraven legislativní návrh. Zastupitelé uvedli, že byli ochotni k jednání s aktivisty. Jednou z podmínek však bylo ukončit blokování komunikací. K tomu nedošlo. V Praze je na 30 km rychlost na zhruba 20 - 25% komunikacích a pokud s dalším rozšířením přijdou městské části, budou mít podporu ze strany města. Zastupitelé také upozorňovali na skutečnost, že blokování páteřních komunikací dochází k ohrožení průjezdnosti vozidel integrovaného záchranného systému.
Ač byl tisk předložen zastupiteli napříč politickým spektrem, nakonec se nenašlo dost zvednutých rukou, takže návrh nebyl přijat.
Úprava jednacího řádu
Na interpelace občanů je vyhrazena doba od 12.30 do 13.15. Většinou se na všechny nedostane, na čtvrtečním zastupitelstvu bylo přihlášeno 27 občanů, vystoupit však jich mohlo pouze cca 10. Proto byl vznesen ze strany jedné občanky návrh na změnu jednacího řádu s tím, že by interpelace mohly proběhnout ještě jednou v podvečerních hodinách, aby se dostalo na všechny. Návrh si osvojil předseda kontrolního výboru Ondřej Prokop (ANO). V diskuzi pak zazněl další podnět, a to aby se řešily i interpelace zastupitelů, na něž se nedostane a dále zazněly také hlasy, že ač mohou interpelovat pouze lidé s trvalým bydlištěm v Praze, příp. ti, kteří zde vlastní nemovitost, není toto pravidlo nijak kontrolováno a stává se, že Pražanům ukrajují čas ti, kdo v Praze nebydlí.
Kontrolní a legislativní výbor tak má na říjnové jednání zastupitelstva připravit změnu jednacího řádu.
Podle mě by se však zastupitelé napříč politickým spektrem měli zamyslet nad svým přístupem k voličům vůbec. Je běžné, že ve chvíli kdy interpelace občanů začnou, odcházejí zastupitelé na oběd. A to nemluvím o jejich chování v průběhu zasedání, kdy není slyšet vlastního slova. Vrcholem arogance vůči nim pak byla poznámka pražského zastupitele Davida Vodrážky (ODS), který doporučil vyčlenit čas pro občany, na něž se v interpelacích nedostalo, na konci jednání celého zastupitelstva s tím, že to určitě bude v době, kdy si občané budou moci udělat čas. To, že zastupitelstvo pravidelně končí v pozdních nočních hodinách po půlnoci, ví on i všichni ostatní.
Marta Semelová
předsedkyně KV KSČM Praha