Dnes, v neděli 7.9.2025, jsme si připomněli u obnoveného hrobu na krčském hřbitově pohnutý osud prvorepublikového děvčete Růženy Zimové. Její mladý život vyhasl příliš brzy ve věku 12 let (*8.9.1920 +22.12.1932) v důsledku špatných životních podmínek a nemoci. Hrob znovuobjevila a obnovu si vzala za své Petra Prokšanová spolu s Komunistickým svazem mládeže.
Při pietě také zaznělo:
Růženka bydlela spolu s maminkou a 3 sourozenci v malém sklepním bytě bez otce, který od nich odešel. Zatímco maminka vydělávala na jejich živobytí posluhou u paniček, Růženka ve svých 12 letech vedla domácnost a starala se o své sourozence. Byla to chytrá dívka, která ale do školy mohla chodit jenom občas.
Když Růženku přijímali do oddílu Mladých průkopníků, řekla mimo jiné:
Děti, soudruzi, Aničko. Já vám slibuji, že ten šátek nikdy nezradím a že budu s vámi děti tak dlouho bojovat, až ty proklaté buržousty odsud navždy vyženeme. Aby již nikdy moje maminka nemusela dřít jako otrok na pány. Aby již nikdy nemusely žít děti v děrách jako zvířata. Slibuji, že když bude třeba, dám i svůj život za vítězství dělníků.
A Růženka svým slovům dostála. Neváhala se bránit ani policejnímu násilí.
Dnes je řada na nás.
Čest její památce.