Mraky nad českým školstvím
Sluníčko přivítalo školáky a jejich rodiče, studenty, učně i učitele první školní den a přispělo tak k příjemné atmosféře. Náladu v novém školním roce však sebehřejivější sluneční paprsky nezachrání. Rodiče se ještě nevzpamatovali z výdajů za vybavení svých školou povinných ratolestí a už budou muset opět sáhnout do peněženky. Školní obědy, družina, zájmové kroužky, sportovní a umělecká činnost, pobyt v mateřské škole, pracovní sešity, učebnice a učební pomůcky pro středoškoláky, začátek roku prostě vyjde na pěkných pár tisíc. Každý rok se tak zadlužují rodiny s nízkými příjmy, o samoživitelkách ani nemluvě.
Na učitele zase čeká výuka ve třídě plné žáků, z nichž každé by si zasloužilo individuální přístup. Jak ho zajistit, to už je věc složitější. Díky zpackané inkluzi jsou v třídních kolektivech děti s různým zdravotním postižením, se specifickými poruchami učení či chování, děti cizinců, z nichž mnohé neumí slovo česky, dále žáci nadaní, ale i ti, kteří zaostávají. A teď si, milí učitelé, poraďte.
Do toho řada dalších problémů. Pravicová vláda Petra Fialy se zaklíná prioritou vzdělávání a přitom ministerstvo financí navrhovalo snížit rozpočet rezortu školství oproti letošku o 29 miliard korun. Je pravda, že po jednáních nakonec poslalo do vlády návrh na snížení rozpočtu MŠMT o „pouhých“ 11,6 miliard. Ministr Mikuláš Bek (STAN) jásá, podle mě jsou navržené škrty pěkná ostuda vlády a velký průšvih pro školství. Ještě v červnu ministr školství Mikuláš Bek prohlašoval, že pro svůj rezort potřebuje navíc 50 miliard (z toho skoro polovinu na platy), teď má jít méně peněz i na ně. Přitom schválená novela zákona o pedagogických pracovnících stanovuje, že učitelé mají brát 130 % průměrné mzdy v ČR. Na školách se navyšují počty žáků, je potřeba víc kantorů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků, ale jejich počet se má snížit o 7 procent. Vládní prioritou dávno není vzdělávání, ta zářila jen na papíře vládního prohlášení, ale podpora válčení. Právě na ministerstvo obrany, respektive války, má jít nejvíc peněz, o téměř 40 miliard. Na frak dostane i věda a výzkum, zde je rozpočet krácen o 238 milionů.
K tomu nápady, z nichž jde normálně uvažujícímu člověku hlava kolem. Návrh vyhlášky upravující hygienické normy v mateřských, základních a středních školách, která zhoršuje bezpečnost a sociální a hygienické standardy. Vypouští např. požadavek na oplocení mateřských škol/pozemků, ve třídách už nebude muset být umyvadlo, mají být zavedeny společné toalety, lesní mateřské školy nebudou mít povinnost mít lékárničku. No pane jo!
Obavy vzbuzuje také revize rámcových vzdělávacích programů či úvahy o zrušení deváté třídy a zavedení povinných dvou letech na střední škole. První dva roky by bylo všeobecné vzdělání a poté by se studenti rozhodli, jaké odbornosti se budou věnovat následující dva roky. Jakou hloubku bude takové zkrácené odborné studium včetně případné praxe mít, je asi každému jasné.
KSČM odmítá neodborné zásahy a krácení financí na školství, vědu a výzkum. Odrazí se to na kvalitě vzdělávání a konkurenceschopnosti naší země.
Marta Semelová
vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM