Listopadové ZHMP rekordně krátké
Listopadové jednání pražského zastupitelstva poněkud vybočilo ze svých zvyklostí. Tedy alespoň časově. Neskončilo druhý den nad ránem, ale před 18. hodinou ve čtvrtek 21. listopadu, tzn. v ten den, kdy v 9 hodin ráno začalo. Je pravda, že na programu nebylo tolik bodů jako obvykle. To však neznamená, že chvílemi nebylo dusno, a to hned na začátku. Mnohým zastupitelům se například nelíbilo, že z 52 tisků k projednání bylo „červených“, tedy radou předložených až na poslední chvíli, rovných devatenáct. To je pak příprava na jednání dost těžká. K tomu přibyly ještě další čtyři body nově navržené při projednávání programu.
Hladký průběh jen občas
Celkem hladce byl schválen návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy o zajištění objednávky dopravní obslužnosti vlaky celostátní dopravy v Praze a Středočeském kraji, dále dotace městským částem na kulturní a další účely či změny zřizovacích listin škol, aktualizované dle současného stavu. Bez problémů prošel i návrh na finanční spoluúčast při organizaci her XI. zimní olympiády dětí a mládeže ČR 2025 v Moravskoslezském kraji. Tyto olympiády dětí a mládeže jsou pořádány od roku 2003 Českým olympijským výborem a hlavní město na ně pravidelně vysílá své reprezentační výpravy. Nutno dodat, že mají dlouhodobě velmi dobré výsledky.
Rozprodávání majetku města pokračuje
Co mě zaráží, že nikomu nevadí rozprodávání pozemků města. S tím jsme my (zastupitelé KSČM) měli vždy velký problém a nikdy jsme tyto návrhy nepodpořili. Zásadně totiž nesouhlasíme s rozprodáváním majetku města. Kam tato krátkozraká politika polistopadových pražských reprezentací dospěla, vidíme všichni. Zprivatizovaný bytový fond, prodané pozemky, navíc často pod cenou, do vlastnictví soukromníků…to všechno způsobilo a stále působí obrovské množství problémů. Byty město nemá, městské části jakbysmet, takže za 70 metrový byt v Praze v současnosti zaplatíte víc jak 11 milionů korun a nájemné u pronajatého bytu vyjde měsíčně vysoko přes 20 tisíc. Nehorázné je i to, že pokud z toho mála bytů, co městské části či magistrát vlastní, nabídnou byty občanům, není rozhodující, kdo je potřebuje, ale kdo v obálkové metodě či v aukci nabídne nejvyšší nájem. Je to sprosťárna vůči mladým rodinám, seniorům, lidem s nízkými, ale už i středními příjmy.
A pozemky? Kde má město realizovat případnou bytovou výstavbu a občanskou vybavenost, když se všech volných ploch zbavuje?! Developerům tak nabízí zelené plochy uvnitř sídlišť, místa, kde jsou dětská hřiště či obchody a občanská vybavenost. Obyvatelé se bouří, sepisují petice, svolávají protestní akce. Máme „svobodu“ a tak si každý na těchto akcích může říkat, co chce. Jenže to je tak všechno. Občan se nikde nedovolá, nikde nemá zastání. Naráží jen na aroganci a výmluvy.
Dopravní podnik stále v problémech
Třaskavým tématem byla aktuální situace v pražském dopravním podniku, který je největší městskou firmou s 11 tisíci zaměstnanci. Poté, co ve funkci musel ze známých důvodů skončit generální ředitel Petr Witowský, bylo na tuto pozici vyhlášeno výběrové řízení. Postup je však prapodivný. Opozice označila výběr generálního ředitele za frašku a parodii, která s piráty hlasitě proklamovanou transparentností nemá nic společného. Jak upozornila, výběrová komise je pětičlenná, a pokud se dohodnou tři její členové - náměstek a předseda dozorčí rady Zdeněk Hřib (piráti), radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) a zastupitel Prahy 5 Tomáš Homola (STAN), tak je vymalováno. Na lukrativní post si prosadí, koho budou chtít.
Pražská doprava na nervy
Doprava v Praze kolabuje, městem projet je fakt problém. Praha je plná uzávěrek, navíc plná automobilů, jejich majitelé jsou nejen Pražané, ale také ti, kdo do hlavního města dojíždí každý den za prací. Dlouhodobě se jedná o 250 000 lidí ze středních Čech, do Prahy však dojíždějí i z dalších krajů. Jednou z možností, jak situaci řešit, jsou záchytná parkoviště (P+R) na okrajích města. Těch je však nedostatek, zapotřebí je jejich rozšíření. Tentokrát se jednalo o stavbu parkovacího domu (P+R) na Opatově u stanice metra C. Původní výběrové řízení na zhotovitele bylo napadeno u antimonopolního úřadu, a proto se musí zopakovat…za cenu 660 milionů korun bez DPH, což bylo schváleno.
Druhý návrh, týkající se obnovení přípravy stavby P+R, je u plánované stanice Depo Zličín. Projekt letos město pozastavilo. Na tomto pozastavení trvá náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib. Jak na jednání zaznělo, posunutím termínu se výstavba značně prodraží a navíc město nedosáhne na miliardovou dotaci z evropského programu.
Úřad práce pro občany?
V rámci Prahy 4 a 10 došlo v minulosti ke sloučení kontaktních pracovišť úřadu práce. Nyní zde pracuje 34 zaměstnanců. Ti musí měsíčně nahrát, zadat, zpracovat a vyplatit cca 33 000 dávek. Pracovnice obsluhují občany Prahy 4, 10, 11, 12, 15 a 22, jde o cca 400 až 500 000 domácností. Zaměstnankyně čelí stresu i logickým stížnostem občanů, takže není divu, že odcházejí pracovat jinam. Od brzkých ranních hodin tu občané stojí několikahodinové fronty. Primátor byl proto požádán, aby zahájil jednání s ministrem MPSV a ředitelem úřadu práce a společně hledali řešení.
Na přechodech budou lidé dál klouzat
Na bílých pruzích na přechodech pro chodce už sklouzla noha kdekomu z nás. Zvlášť, když namrzne déšť či začne sněžit. Řešení je jednoduché: aplikovat protiskluzovou úpravu. Tohoto úkolu by se mohla ujmout Technická správa komunikací (TSK). Však už je zmíněný nátěr testován na Petrském náměstí v Praze 1. Do konce letošního roku by mělo být upraveno celých deset přechodů. Nevím, kolik jich celkem v hlavním městě je (na jednání zastupitelstva zaznělo, že jich je 28 870). Takže těch deset přechodů je, jako když plivne do Stromovky. Zřejmě se počítá s tím, že senioři, obtížně pohybliví lidé, osoby se zdravotním postižením, budoucí maminky a ostatně všichni občané budou muset mít aplikaci, aby se dověděli, na která místa zajet, aby mohli v hlavním městě bezpečně přejít přes zebru.
Marta Semelová
předsedkyně KV KSČM Praha