Hodinu před řádným zastupitelstvem se na podnět opozice sešlo zastupitelstvo mimořádné. Zabývalo se kapacitami středních škol po prvním kole přijímacích zkoušek. Skutečnost, že se v Praze nedostali na gymnázia ani uchazeči s 90 body ze 100 získaných, přičemž v některých krajích stačilo k přijetí pouhých 40 bodů, vyvolala kritiku opozice na adresu vedení města.
Jak je to s počty míst v metropoli? V prvním kole nabízelo hlavní město na středních školách 18 500 míst (cca pro 15 tisíc je zřizovatelem město), přičemž deváťáků s trvalým bydlištěm v Praze je 12,5 tisíce. Jenomže ve střením školství není zavedena spádovost podle bydliště. Přihlašují se sem tudíž i uchazeči z jiných krajů, především z kraje Středočeského. V loňském roce bylo takových zájemců 7 tisíc, letos 10 tisíc. Praha má tak největší podíl nepřijatých uchazečů (ne z důvodu nedostatečných znalostí, ale kvůli kapacitám). Po prvním kole se na střední školu dostalo 83,8 % (z toho jedna třetina ze středních Čech), nepřijatých je 1 524 pražských deváťáků. Šanci mají v druhém kole. To vypsalo 85 škol, z toho 26 čtyřletých gymnázií. K dispozici je tak 3200 volných míst. Na veřejných školách, kde se neplatí školné, však pouze kolem tisícovky. Míst na gymnáziích je z celkového počtu 860, z toho však 740 na školách soukromých. A opět se mohou hlásit zájemci z ostatních krajů.
Co s tím do budoucna? Nabízí se několik možných řešení. Kromě nákupu budov pro školy, jejich další výstavba a rekonstrukce. Zapotřebí je řešit navýšení kapacit ve Středočeském kraji. Určitou možností by bylo i bodové zvýhodnění uchazečů s trvalým bydlištěm v Praze. Dále se nabízí postupný útlum víceletých gymnázií (šesti a osmiletých), která sídlí většinou v těch samých budovách jako gymnázia čtyřletá a učí zde ti samí učitelé. Podstatná je však dlouhodobá vize. Jaké obory budeme v budoucnu potřebovat, jak se budou měnit požadavky pracovního trhu v souvislosti s technickým pokrokem, s nástupem umělé inteligence. Všichni nemohou studovat na gymnáziu. Citelně chybí techničtí pracovníci, řemeslníci a další profese.
Na tuto skutečnost KSČM upozorňuje roky. Sklízíme plody polistopadového bourání všeho. Rušení mateřských škol, likvidace učňovského a odborného školství, slučování středních škol a mnoho dalších nesmyslů, které nás přivedly k dnešním problémům.
Ve stejný den zastupitelstvo řádné
Chtělo by se zvolat „Konečně prošel do programu návrh na úpravu jednacího řádu, který má zlepšit podmínky občanů účastnit se a vystupovat na jednáních zastupitelstva!“ Však se o to interpelující snaží pěkných pár měsíců. Kontrolní výbor podklady zpracoval, legislativní výbor k nim dal připomínky, takže by nic nemělo bránit projednání. Jenomže je tu opět zádrhel, respektive zádrhely dva. Za prvé ve čtvrtek 23. května se neprojednávala přímo novela jednacího řádu, jak požadovali občané, ale pouze usnesení ukládající Radě hl. m. Prahy předložit novelu zase až na příštím zasedání společně s novelou etického kodexu. Za druhé – ani toto usnesení nakonec neprošlo.
Šanci nedostaly ani návrhy do programu opakující se každý měsíc: kultivace veřejného prostoru na sídlištích a vytvoření veřejného fondu pro parkování, snížení limitu peněz, o nichž mohou rozhodovat sami radní bez zastupitelů, jak to umožnila novela zákona o obcích. Stejně dopadl i návrh, aby se volení zástupci zabývali koordinací dopravních uzavírek a prodloužením oprav Barrandovského mostu. Dopady nekoordinovaných oprav a rekonstrukcí pociťujeme dnes a denně. Vedení města to však nezajímá.
Černé mraky nad „Společným podnikem Nové Holešovice“
Rekonstrukce stanic metra Nádraží Holešovice a Palmovka je určitě nutná. Kdo tudy chodí, ví, že jejich současný špinavý a zanedbaný vzhled je ostudou hlavního města. Jenomže způsob, jak město přistoupilo k rekonstrukci za stovky milionů korun, vyvolává pochyby. K rozvoji okolí stanice byl založen Společný podnik (developeři Karlín Group a CPI Property Group a pražský dopravní podnik). Dozorčí rada dopravního podniku (DPP) v lednu schválila prodej městských pozemků za nejméně 173 milionů korun. Pro tento návrh v té době hlasoval i náměstek primátora a předseda dozorčí rady Zdeněk Hřib (piráti). Poté, co do médií unikla výpověď obviněného v kauze Dozimetr Pavla Dovhomilji, v níž se mluví o 50 milionech vyplacených na úplatcích, Hřib obrátil. Nyní prosazuje ukončení projektu Nové Holešovice. Argumentuje tím, že pokud by k jeho ukončení nedošlo, znamenalo by to pokračování v trestném činu. Vyčíslená škoda podle předžalobní výzvy, kterou obdržel Hřib od soukromých partnerů, by se však v tom případě vyšplhala na 1,31 miliardy korun.
Okolnosti převodu pozemků z pražského dopravního podniku zajímají i policii vyšetřující kauzu Dozimetr, v níž je stíhaný také bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Trestní oznámení podala v této záležitosti i zastupitelka a senátorka Hana Kordová Marvanová.
Debata byla vyostřená, plná vzájemných obviňování, a patřičně dlouhá, zabrala pět hodin. Co bude dál, je ve hvězdách. Nutno dodat, že těch zpustošených míst je po Praze spousta. A pochybná rozhodování, korupce, netransparentní veřejné zakázky a úniky milionů a milionů peněz daňových poplatníků je s hlavním městem také neodmyslitelně spojeno.
Marta Semelová
předsedkyně KV KSČM Praha