Pane a paní posílám vám psaní
Na tři miliony našich důchodců dostávají v těchto dnech dopis místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ve které jim sděluje, že se jejich důchod od 1.1. 2025 v průměru navyšuje o pár stovek (rovnající se v dnešních cenách pěti kusům 250 gramového másla) s ujištěním, že se jejich důchody budou i nadále každý rok navyšovat, i když trochu pomaleji, než tomu bylo v posledních letech. Nezapomínejme, že Jurečka a spol vzali na hůl důchodce už v minulém roce, když v zájmu zalátání děravého rozpočtu obrali každého o 1000 Kč a změnili koeficient pro výpočet důchodu. Silou v parlamentu protlačená důchodová reforma prý byla nutná, a i senioři si musejí utáhnout již tak škrtící opasek. Musí být přece na penze i pro další generace. Adresáti to jistě pochopí. Jen se ti bezbranní stařečci a stařenky, z nichž někteří přímo živoří těžko smiřují s rozežraností panstva, které si i přes výzvy k solidaritě a větší osobní skromnosti přidalo ke statisícovým platům další desetitisíce. S touto hanebností si nedokázal poradit ani slovutný Senát, coby garance demokracie a alibisticky to předhodil prezidentovi, který patrně jako i v jiných případech svým podpisem nezklame. Není se co divit, co někdy až nevybíravě a nepublikovatelně, Jurečkovi nejen senioři vzkazují, a jen doufají, že příští rok to již nebude on, kdo je k novému roku osloví, a že příští navýšení důchodu se nebude rovnat žebračence.
Stop. Této asociální vládě STAČILO.
Tečou jí nervy
Zdá se, že ministryni války Janě Černochové tečou pěkně nervy neb zjistila, spíše se jí doneslo, že si někteří její podřízení včetně jejího “oblíbence“ náčelníka generálního štábu Řehky, dělají v rezortu za jejími zády, co chtějí. Ať už jde o sběr a dodávky sto tun plastické trhaviny pro Ukrajinu s níž mají problém i zpravodajské služby nebo nyní stále se rozrůstající skandál s dodávkami dronů tamtéž, za čímž stojí jakási partička, jejichž činnost je zaštiťována generály z ministerstva a pucfleky z Hradu. Najednou křičí: musí se to prověřit. Kým, není to snad v její kompetenci? Říká: nechci dopadnout jako má předchůdkyně Parkanová, neboť si i při své inteligenci uvědomuje, že jsou tato jednání bez souhlasu parlamentu za hranou a že nejen aktérům, ale i jí samotné hrozí, že skončí v teplácích. Marně se však snaží vyvinit a házet odpovědnost na někoho jiného. Byla to ona, kdo ve svých vystoupeních burcovala proti mírovým snahám, nenasytně cucala a cucá rozpočet na nákup předražených zbraní a na různých tričkách dělala reklamu na válku. Nelichotivý, lidem udělený titul ministryně války už jí nikdo neodpáře. To vše se vymazat ani okecat nedá, ani ve veřejném prostoru, natož pak u soudu, který dle platných zákonů, až pro to bude politická vůle, může její jednání ocenit až 12 lety odnětí svobody a to natvrdo.
Zděšení
Tolik se těšili všichni ti Kolářové, Vondrové, Žantovští a další, společně s prorežimními zblbovadly, až v Americe v prezidentských volbách bude poražen Donald Trump a v lednu senilního prezidenta Bidena vystřídá v oválné pracovně Bílého domu Kamala Harrisová. Nestane se tak. Hlavním vchodem do prezidentského paláce nevstoupí v lednu roku 2025 ona, ale skandály obestřený exprezident. Tragédie? Ono se toho zase tak nezmění. V Americe je z pravidla jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Přesto však šok, zděšení, koho to jen ti Američané zvolili? Proč jen se nepovedl atentát, pláčou někteří. Odsouzený zločinec, který je prý největší hrozbou americké demokracie, dokonce podle některých fašista má opět stát v čele světové jaderné mocnosti? Přisadil si nediplomaticky i český prezident Petr Pavel, podle něhož je Trump nechutnou bytostí, se kterou by si ruku nepodal a také mu ji Donald za to ani nikdy nepodá. Proč takové odsudky? Patrně pro jedno Trumpovo vyjádření, že pokud bude znovu zvolen prezidentem ukončí ihned válku na Ukrajině s přímo vysloveným dodatkem, že pokud chce někdo válčit, tak nemůže dál počítat s americkou štědrostí a podporou. Jinými slovy: Jestli chcete vy Evropané dál pokračovat, tak za své. Amerika first má přednost! Skandální prohlášení, běsní všichni ti váleční štváči. To přece nelze dopustit. Tolik se již do porážky Ruska ukrajinskýma rukama investovalo, zní ve strukturách NATO. To by byl podraz. A potom jsou tu i další, a to osobní rizika pro všechny ty podporovatele válečného běsnění. Už vidím, jak stejně jako po prvním vítězství Trumpa v prezidenských volbách píše Alexandr Vondra spolu s dalšími protagonisty„ Proboha Donalde, neopouštěj nás. Vždyť pochop, že není ani tak ohrožena bezpečnost Evropy jako ta naše. Nás, kterým jsme vám pilně a poctivě sloužili. Co jen s námi bude v případě, že vystoupíš z rozjetého vlaku? Ještě si to, prosím, rozmysli! Navždy Tvůj Saša“.
Další „hodnotné“ příspěvky do vzájemných vztahů.
To, že česko slovenské vztahy jsou především díky současné české vládní garnituře na bodě mrazu, je žel smutnou skutečností. Rozdílné jsou pohledy na svět i Evropu, na fungování V4, ale zejména pak na pokračující konflikt na Ukrajině a s tím i na vztahy s Ruskou federací. Hlavně představitelé současné české čtyř demolice jen těžce zkousávají, že se jim i přes zahraniční podporu dalších států nepodařilo ovlivnit parlamentní ani prezidentské volby a na Slovensku nevládnou jimi protěžovaní kandidáti a že dřívější bratři si volí cestu nikoliv podle jejich představ, ale tu svoji. Přímo do běla je rozpálila cesta slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy a jeho jednání s Vladimírem Putinem, se kterým dle jeho slov projednával standartizaci vztahů s Ruskou federací. Pro Slovensko nezbytný krok zvláště, když ukrajinský, dnes již vlastně ne prezident vyhlašuje, že počátkem roku zastaví tranzit plynu přes Ukrajinu a je pro zavedení sankcí proti ruskému jadernému programu, na kterém je závislá slovenská výroba z jaderných zdrojů. Zatímco zahraniční politici jsou v hodnocení návštěvy opatrnější a bez větších emocí, Češi jsou na špici jak protiruské tak i protislovenské kampaně. Skandál, zní z úst vládních představitelů. Co jen si to ten Fico dovoluje? Plazí se před masovým vrahem, vykřikuje ostuda české diplomacie jakýsi Lipavský. Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer zase považuje Ficův krok za krátkozraký a nebezpečný, kterým ohrožuje své spojence, a tedy i naší republiku. Přisadila si i předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová z TOP 09, prý jednání v Moskvě nestojí ani za komentář. Ono je to tak lepší, kdo ví, co by z ní vypadlo. Se svým z Bruselu přispěchala, jak jinak když jde o Rusko, i europoslankyně za STAN Danuše Nerudová, když napsala, že předseda slovenské vlády právě „políbil prsten masovému vrahovi v Kremlu“. „Je to zrada a další nemravný krok, který poslouží ruským zájmům. Robert Fico je pro nás bezpečnostním rizikem,“ uvedla. Vskutku „pěkné“ to příspěvky do česko slovenských vztahů. Jen autoři jaksi zapomněli že Slovensko je samostatným nikoliv vazalským státem s právem na vlastní vnitřní a zahraniční politiku.