Že v lékárnách chybí léky je překvapením snad jen pro toho, kdo věřil a věří velkohubým ujištěním ministra Válka, že se občané nemusí ničeho obávat, že on a jeho podřízení to dají v cuku letu vše do pořádku. Zatím to ovšem tak nevypadá a na trhu stále chybí některá antibiotika, a dokonce léky, které lze jen těžko alternativně nahradit. V současné době je to patrné i u tak zvaných cestovních léků, které balí turisté na dovolenou jako jsou medikamenty proti nevolnosti či průjmovým onemocněním. Někdy musí pacient obvolat neb navštívit až desítky lékáren, aby nakonec zjistil, že požadované léčivo také nemají. Což mně připomíná vtip, kdy jeden z novinářů na tiskové konferenci říká: "Pane ministře v Praze je léků dostatek, kdy tomu tak bude i v dalších regionech?" Válkova odpověď: "Brzy, výstava je putovní." Chápu, že zasmát se může jen ten, koho se to netýká nebo má rád černý až morbidní humor. Ostatním není co závidět. Vždyť v některých případech jde i o život. I proto občané musí kroutit hlavou nad rozhodnutím Sněmovny legalizovat prodej a užívání některých tak zvaných „lehkých“ drog snad proto, aby si lidé mohli něco ze zoufalství šlehnout a zapomenout na strasti. Jiný důvod v tom nevidím.
Shrnuto a podtrženo. Možná, kdyby se milovaný Vlastík dle ministryně války Černochové velký milovník tanků Leopard, více než hraní na vojáčky věnoval svěřenému rezortu nebo pro svou nekompetentnost raději ihned odstoupil, bylo by líp.