Zastupitelstvo Městské části Praha 13, konané dne 11. prosince 2024, bylo poklidné a krátké, asi hodinu a půl. Minimální pozornost zastupitelů vyvolaly body o hospodaření Prahy 13. Tedy, Praha 13 měla k 30. září 2024 přebytek ve výši téměř čtvrt miliardy korun.
Jistě, nejvyšší, především investiční výdaje bývají v posledním čtvrtém čtvrtletí roku. Hlavním důvodem vykazovaného vysokého přebytku ale je, že Praha 13 získala z rozpočtů vyšších stupňů řadu dotací, které se snad proinvestují v příštím roce 2025, ne-li ještě později. V každém případě je lepší mít přebytek než schodek.
Rozpočet městské části Praha 13 schvalován nebyl, protože hlavní město jej bude schvalovat až 12. prosince, takže bylo schváleno jen rozpočtové provizorium. Málo kdo z něj má radost, ale dá se s ním žít.
Zarazilo mě, že dotace pro provoz Kulturního domu Mlejn ve výši 3,75 mil. Kč na rok 2025 se obešla sice bez rozpravy, ale s třemi hlasy proti a řadou zdržení se, vesměs opozičních zastupitelů. Osobně bych čekal vyšší provozní dotaci pro Kulturní dům Mlejn, přinejmenším vzhledem ke značné inflaci. Zdá se, že na kultuře na Praze 13 zvláště některým zastupitelům moc nezáleží.
Úřední šiml zařehtal, když se málem schválily paušální náhrady ušlé mzdy nebo výdělku pro končící rok 2024. Na mé upozornění bylo změněno na správně rok 2025.
Tak trochu novinkou jsou plánovací smlouvy mezi Prahou 13 a soukromými investory. Šlo o bytový dům v Hájích (žádné nadšení u veřejnosti i vedení Prahy 13), o dva obytné domy u Bílého Beránku a o zástavbu prostoru u stanice metra Luka, kde občas hostují cirkusy. Tedy, jednak podle nového stavebního zákona je musí schválit zastupitelstvo, jednak hlavní město Praha vydalo závaznou metodiku výpočtu výše kompenzace. Vyjednávání se tak usnadňuje. Praha 13 tak získá v prvním případě asi 1,8 mil. Kč, v druhém 10,5 mil. Kč a v třetím 5 mil. Kč + za 8 mil. Kč nefinančního plnění. Platí přitom, že výsledek vyjednávání není nikdy předem dán, že se vyjednávání může zdařit plně, částečně nebo vůbec. Tvrdý odpor, jaký širší veřejnost nepřekvapivě zvolila v případě podle mého názoru skandálních přístaveb obchodního centra Lužiny, nemusí pomoc, nebo jen zčásti (v tomto případě vyrůstající věže budou o trochu nižší). V každém případě problém zahušťování výstavby trápí i Prahu 13 a skutečnost, že tak má být v souladu s územním plánem, málokoho uspokojí.
Za problém považuji kapitulaci vedení Prahy 13 ve věci bytové výstavby „Jeremiášova“, která měla Praze 13 přinést 28 bytů na pozemcích svěřených MČ Praha 13. Jednání se soukromým investorem skončilo ve slepé uličce. Příslušný záměr byl na zastupitelstvu odpískán, což ale také znamená, že žádné nové byty Praha 13 nezíská. To je špatné.
Věcná břemena, obvykle elektrické kabely, prošla hladce.
Rekreační objekt Kozel se prodávat nebude. Dodávám naštěstí, resp. by to bylo s velkou finanční ztrátou pro Prahu 13, o potřebě škol v přírodě pro děti nemluvě.
Za pozitivní považuji, že se podařilo v některých případech snížit provozní náklady a že se mohl například agregát nouzové výroby elektřiny zrušit, protože elektřina je pro rekreační objekt Kozel nově přiváděna kabelem pod zemí.
Bez rozpravy byla schválena koncepce rodinné politiky Prahy 13.
V interpelacích jsem dal dva dotazy ve věci územního plánování – nechvalnou digitalizaci (zde se situace zlepšila vrácením původního systému, resp. zavedení duálního systému) a stav přípravy metropolitního plánu pro Prahu, neboť ohrožuje hlavní město. Metropolitní plán se prý předělává podle požadavků nového zákona o územním plánování a stavebním řádu na klasický územní plán. Dobrá zpráva, dodávám.
Prý se nový územní plán Prahy naší městské části Praha 13 nedotkne. Nechce se mně věřit, byť odpověď byla jen ve smyslu, že prakticky žádné změny územního plánu Praha 13 neprosazuje.