35 let prosazování „svobody a demokracie“ v pravicovém podání stačilo na to, aby se naše společnost dostala do stavu, že její vysocí státní představitelé - viz vyjádření ministra zahraničí Lipavského(1) obhajují pražskou besedu ukrajinské mládeže s neonacisty v podobě bojovníků ukrajinské 3. samostatné útočné brigády. Ta přímo navazuje na historickou stopu nechvalně známého Azovu, v jehož čele stál jako zakladatel a první velitel Andrej Biletský, který staví svoji politiku na neonacistických a rasistických idejích. Když v roce 2014 došlo na Ukrajině k násilnému státnímu převratu dirigovaného USA a EU, byl to právě Azov, který byl v té době na Ukrajině založen a financován, aby zastrašoval, terorizoval, a nakonec i vraždil opozici Majdanu. Poněkud paradoxně jsou tak dnes ti, kvůli kterým se v roce 2014 vzedmula na Ukrajině vlna odporu, a nakonec i separatistické tendence, oslavováni jako bojovníci za jednotu Ukrajiny. Má se tak zapomenout na to, co dnešním událostem předcházelo. Ostatně o zapomínání se i u nás bohatě starají různé instituce, jejichž výklad historických událostí je silně selektivní a obvykle začíná datem, kdy se lid vzbouří proti předchozímu útlaku, o němž se už ale nemluví.
Také v Praze to azováci neměli jednoduché, když byli nuceni změnit místo konání besedy, aby nakonec skončili v Divadle X10, jež je dotováno ze strany MHMP a má tak přístup k veřejným financím. Uvidíme, jak (nejenom) na to zareaguje veřejnost v příštích volbách do ZHMP.
Kritickým hlasům, mezi které patřili také komunisté, se tak sice nepodařilo zabránit konání akce, jako se to povedlo v Německu, Nizozemsku nebo Belgii, dokázaly ale vytvořit bojovnou atmosféru před divadlem samým. Za skandování protifašistických hesel dávali demonstranti účastníkům besedy a celému světu jasně najevo, že fašismus tu vítán není. Provokace (policejní?) s údajnou bombou pak umožnila vytlačení demonstrantů mimo oblast vchodu do divadla. Je potřeba říci, že dokud demonstranti měli možnost hlasitě vyjadřovat svoji nevoli, bylo jejich skandování slyšet až uvnitř divadla, kam se autor těchto řádků měl možnost dostat.
Okolo 150 účastníků besedy zahrnovalo i značnou část mladých Ukrajinců, jejichž věk je možné odhadnout jako nižší, než je současný odvodový věk na Ukrajině (ten aktuálně činí 25 let). Ne ukrajinská hymna nebo nějaký jiný národní prvek, ale aukce předmětů spojených s válkou, stála na samotném začátku a také vlastně na konci programu. Když se na pódiu nakonec objevili 4 bojovníci ukrajinské 3. samostatné útočné brigády, přivítal je sál frenetickým potleskem ve stoje. Nevím, jestli se ze židle zvedla a tleskala také předsedkyně SÚJB Dana Drábová, která se do divadla také dostavila, ale vzhledem k jejím mediálním vyjádřením předpokládám, že ano. Beseda samotná se pak nesla v duchu historek z fronty a dotazů z publika. Když jsem chtěl vznést dotaz já v angličtině, nebylo mi to umožněno. Prý proto, že nemají překladatele. Zato ale měli pořadatele s antikomunistickou grafikou a nápisy na tričkách. A to je právě také jeden z důvodů, proč se podobných akcí zastávají naši pravicový politici a média. Ve svém antikomunistickém zápalu se totiž neštítí spojit i s fašismem, který má antikomunismus na jednom z čelných míst své ideologické výbavy, což na sobě pociťují na Ukrajině perzekvovaní komunisté dnes a denně (připomeňme alespoň mediálně známý případ bratrů Kononovičových). Koneckonců historie nám o tomto spojenectví kapitalismu s fašismem vydává svá smutná svědectví.
Naším úkolem je postavit se této hnědé bouři dřív, než z ní bude uragán. Tomu se pak již těžko čelí. A naši pravicový politici by si měli uvědomit, že z cesty pak smete i je, protože impuls a směr tomuto pohybu dodávají skuteční mocní tohoto světa a těmi naši Lipavští, Rakušanové, Fialové a dokonce ani Černochové opravdu nejsou.
Petr Vlček
člen VV KV KSČM Praha
(1) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jan-lipavsky-katecina-konecna-azov-pl...
Fotogalerie
